Informační systém datových schránek (IS DS) spatřil světlo světa v červenci roku 2009. Od té doby se komunikace prostřednictvím tohoto informačního systému stala pro veřejnou správu rutinou. Bylo učiněno několik nepřímých pokusů, jak zvýšit zájem o datové schránky i ze strany soukromoprávních subjektů, avšak většinou skončily nezdarem. Poslední nepřímý tlak na zřizování datových schránek zejména pro podnikající fyzické osoby přinesla poslední novela zákona o DPH. Nejen o přístupu v zákoně o DPH, ale též o změnách či naopak některých nepochopitelně trvalých vlastnostech IS DS pojednává tento článek.

Kybernetická bezpečnost je tématem současnosti a v budoucnu její důležitost vzroste. Se zvyšující se nelegální aktivitou různých skupin dochází k tomu, že vzrůstá obava z potenciálních dopadů kybernetický útoků zejména na infrastrukturu a komunikační systémy státu. Není to tak dávno, kdy proběhl útok na energetickou síť v jedné oblasti na Ukrajině. Riziko zneužití podobných útoků, např. ve prospěch agrese jiného státu nás nutí se důkladně připravit. GRC systémy (Governance, Risk and Compliance) pak mohou být nástrojem, který tuto přípravu usnadní.

Vývoj nových ICT řešení a ICT nástrojů je v dnešní době zásadní, ovšem finančně velice náročný proces. Proč tedy nezažádat o finanční podporu z fondů EU, a získat tak významnou konkurenční výhodu a rozjet svůj vývoj naplno? Nové dotační období 2014 – 2020 je v plném proudu a nabízí řadu zajímavých možností pro spolufinancování osobních nákladů na vývojáře, nájmu, majetku potřebného k vývoji i podporu na zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců.

Trendy v bankovnictví jdou jako v mnoha jiných oborech ruku v ruce s rozvojem technologií a následnými požadavky zákazníků. Tlak na vysokou ekonomickou efektivitu stejně jako značná očekávání klientů a v neposlední řadě rostoucí míra státních regulací je pro banky značně stresující. Aby si ve vysoce konkurenčním prostředí vydobyly dostatečný prostor pro svůj business, musí obstát ve využívání nových technologií. Zřetelně dnes můžeme vidět, že velký důraz v rozvoji svých služeb kladou banky na mobilní technologie (Mobile First), digitalizaci koncových služeb, řízení obchodních aktivit (Business Operations Management), rozvoj platebních metod, inovativnost služeb, bezpečnost a další.

Snad každé větší IT oddělení spravující interní firemní systémy se dříve či později setká s otázkou, zda pokračovat v rozvoji stávajících systémů anebo zvolit na trhu dostupné řešení (tzv. shrinkwrapped nebo off-the-shelf, pro naše účely však použijeme hezkou českou verzi „krabicové“). Typickým očekáváním zadavatele z řad business je pak v drtivé většině případů schopnost řešení všech současných neduhů a krátká doba uvedení do provozu (ideálně v řádu týdnů/jednotek měsíců) – „vždyť to jenom koupíme a nasadíme“. Jak k celému výběru přistupovat a jaké jsou klíčové otázky, které je důležité při nákupu krabicových řešení zvážit?

Řada IT týmů překvapivě stále není ochotná investovat čas ani finance do „pořádku“ ve smyslu, že vědí, kde přesně jsou všechna zařízení, aplikace a licence. Přitom pořádek má přímý vztah na bezpečnost celého IT. Bez systému se může snadno stát, že IT oddělení ani neví, zda zařízení nalezená v síti jsou schválená, což je v době BYOD stále častější situace. Nepořádek také způsobuje nejasnosti při řešení incidentů a změn jednotlivých prvků sítě. Přitom dnes může IT oddělení jít příkladem ve využívání konceptu IoT (Internet věcí) a mít celou situaci pod kontrolou.