Pokud se z technologického hlediska devatenácté století nazývalo stoletím páry, tak velice pravděpodobně budou moci naši potomci nazývat to jednadvacáté stoletím chytrých věcí. Již dnes máme kolem sebe spoustu chytrých věcí, kdy vám například pračka nahlásí čas doprání, pro sportovní činnosti máte k dispozici měřiče tepu, auta mají navigaci a automaticky vám otevřou kufr, když máte plné ruce, pokud přijdete pozdě k televizi, můžete si právě běžící film pustit od začátku nebo si nechat automaticky vystříhat reklamy z celodenní nahrávky. Ale jedná se o pouhý začátek, protože chytrých věcí kolem nás bude neustále přibývat. Jejich propojením a vzájemnou autonomní komunikací vzniká technologický koncept, pro který používáme označení internet věcí.

Přesné plánování je u nich důležitější než v kterémkoliv jiném oboru. Pokud se něco nepovede, dobrou pověst ztratí snadněji než podniky z jiných odvětví. Řeč není o nikom jiném než o společnostech z mlékárenského průmyslu. Z principu jejich fungování vyplývá celá řada specifik. Nejen s nimi mohou pomoci moderní IT technologie, které zavádí stále více firem z potravinářského sektoru. O tom, jaké možnosti může přinést nasazení moderního ERP systému při zpracování mléka, se dočtete v následující případové studii.

Zejména oblast rychloobrátkového zboží, ale přirozeně nejenom ona, čelí stále intenzivnějšímu tlaku na rychlost, přesnost a spolehlivost dodávek. Aby byl tento požadavek splněn, stávají se vazby mezi obchodními partnery těsnějšími a objem vzájemné komunikace narůstá. To s sebou přirozeně nese i určitá negativa v podobě informačního zahlcení zodpovědných pracovníků, nárůstu stresu a chybovosti. Těmto neduhům lze přitom do značné míry zamezit, například tím, že lidské zdroje budou využívány skutečně efektivně a pouze tam, kde jsou opravdu nezbytné.

Čistě projektové organizace se v současné praxi vyskytují pouze výjimečně. Mnohem častěji se projektoví manažeři dostanou do situace, kdy musí o kapacitu pracovníků soutěžit s liniovými manažery. Maticově řízená organizace však skýtá nejedno úskalí, které může jednotlivým účastníkům celého procesu řízení zdrojů významně zvýšit administrativní zátěž. Vybudování transparentního řešení tohoto vztahu tak skýtá prostor pro významné zvýšení výkonnosti celé organizace.

Povinnosti, platby, termíny plnění či jiné závazky obsahuje každá smlouva. A na jejich základě funguje každý byznys. Správné plnění těchto závazků je tedy pro úspěšnou firmu bezpodmínečně nutné. Zpracování smluv, stejně jako jejich postupná realizace, je však proces, který v sobě skrývá značná rizika, jež mohou vést až ke vzniku nežádoucích finančních nákladů, ztrátě zákazníka nebo k jiným problémům ohrožujícím samotnou existenci firmy. O systémech pro zpracování smluv, které vám mohou pomoci těmto rizikům předejít, jsme hovořili s Lukášem Dziadkem, ECM produktovým manažerem Konica Minolta Business Solutions Czech.

Do konce roku 2017 by měly vstoupit v platnost dva nové právní předpisy EU, které upravují informační bezpečnost a ochranu dat. Zásadním způsobem ovlivní, jak organizace v členských státech EU řeší svou ochranu a jak reportují narušení bezpečnosti a ztrátu dat. Jde o Kyberbezpečnostní směrnici o bezpečnosti sítí a informací (Network and Information Security, NIS) a Nařízení o obecné ochraně údajů (General Data Protection Regulation, GDPR). Tyto předpisy mají nějakým způsobem zasáhnout prakticky všechny organizace v rámci EU bez ohledu na jejich velikost. Stanoví nový standard pro zabezpečení informací a ochranu údajů a sjednotí předpisy v rámci jednotlivých členských států. Snahou je snížit počet bezpečnostních incidentů a úniků dat a osobních údajů.

Závislost našich soukromých i profesních životů na informačních technologiích neustále roste a zajištění nepřetržité dostupnosti je tak dnes samozřejmostí jak pro profesionální, tak i soukromé služby. U mnoha z nich běžně vyžadujeme dostupnost v režimu 24/7/365 a každou minutu výpadku vnímáme velmi negativně. Nepřetržitá dostupnost byla vždy oříškem spojujícím řadu disciplín, a i v dnešní době existuje řada aspektů, které její dosažení zesložiťují – od neustále se zvyšující komplexnosti sítí přes nároky na celkový výpočetní výkon až po takřka padesátiprocentní každoroční nárůst objemu zpracovávaných dat. Na druhou stranu máme pro řešení této oblasti k dispozici řadu užitečných technologií, jako je například virtualizace.