Pohled stavebních firem na používání informačních systémů se za posledních deset let zásadně změnil. Rozšířil se od zajištění základní funkce související více méně s ekonomickou agendou také k informační stránce – mluvíme přece o informačních systémech. Dodavatelé ERP systémů na českém trhu tedy rozšířili nabídku o moduly související právě se shromažďováním „neúčetních“ dat a jejich prezentací směrem k pracovníkům v provozu.

Kvalifikovaní lidé jsou základním zdrojem generujícím zisk ve všech projektově orientovaných firmách. Proto i oborově zaměřený ERP systém musí obsahovat integrovaný nástroj na řízení zdrojů a kapacitní plánování. Přesto se opakovaně setkáváme se situací, kdy přidělení lidí na projekty není v ERP systémech řešeno s přihlédnutím k jejich kvalifikaci, budoucímu vytížení a potřebě projektů.

V poslední době je hojně rozebíraným pojmem tzv. BIM. V této zkratce jsou „pevně“ ukotvená první dvě písmena označující termín building information, česky informace o budově. Nejčastěji skloňovaným pojmem skrývajícím se pod třetím písmenem zkratky BIM je model(ing). Celý pojem pak do češtiny překládáme poněkud kostrbatě jako informační nebo digitální model budovy.

Pro většinu firem jsou technologie jen prostředkem k naplňování cílů podnikání. V odvětví služeb je tímto cílem vždy spokojený zákazník, který se opakovaně vrací a přináší zisk. Starost o IT systémy je zde přirozeně vnímána jako něco navíc, společnosti proto hledají cesty, jak se jí efektivně vyhnout. Nejčastěji skloňovaným termínem je dnes v této souvislosti cloud.

Určitě jste se s tím v projektové praxi setkali. Máte projektově vytvořit unikátní řešení, které není nikdo schopen dostatečně určitě a bezrozporně popsat a zadat. Projektový produkt formulují vágní požadavky, které jsou z hlediska popisu nekompletní a často protichůdné, navíc se v průběhu hledání řešení intenzivně vyvíjí a vzájemně ovlivňují. Říká se tomu slabě nebo také nemocně strukturovaný projekt.

Jak už to tak bývá, diskuse o bezpečnosti na internetu nabírá na obrátkách vždy až v momentě, kdy je narušena. Příkladem mohou být nedávné DDoS (nebo možná spíše DoS) útoky na přední české zpravodajské portály, vybrané banky, mobilní operátory a další důležité instituce. Útoky tohoto typu (ohromné množství dotazů na server během krátké chvíle, v tomto případě v řádu až milionů paketů za vteřinu) však přímo nesouvisí se zabezpečením webového portálu, nýbrž s jeho robustností a schopností během několika málo minut rozložit zátěž na více strojů. Celá skládanka bezpečnosti webových portálů však čítá i další významné zabezpečovací technologie – takové, které zajišťují maximální bezpečnost přenosu informací a zabezpečení datových zdrojů. Jinými slovy takové, které ochrání vaše citlivé údaje (přihlašovací hesla, údaje o platební kartě, e-mailovou komunikaci atd.) při jejich cestování internetem po vyplnění webového formuláře nebo odeslání e-mailu.