Není to ani deset let, co vědci Frank Levy a Richard Murnane tvrdili, že je nepravděpodobné, aby se auta řídila sama, bez řidiče. Své přesvědčení stavěli na jednoduchém argumentu, totiž že počítač nikdy nedokáže napodobit kombinaci reflexů, selektivní pozornosti, prostorového uvažování a koordinace tak, aby dokázal řídit a parkovat auto. Google nedávno prokázal, že tento předpoklad byl mylný.

Stejně tak dnes Google a další hráči jako Amazon nebo Salesforce ukazují, že tradiční modely dodávky softwaru budou brzy „mimo“. Rychle rostoucí výkon procesorů bourá restrikce spojené s velkými objemy dat, síťovým prostředím a vzdáleným používáním aplikací. Téměř všudypřítomná konektivita ve velkých firmách a vyspělých částech světa umožňuje, aby byl každý neustále online. Uživatelé si navíc prostřednictvím sociálních médií zvykli na práci v online prostředí. Díky kombinaci těchto vlivů je dnes oblast „IT prostředí jako služba“ dostatečně zralá, zahrnuje infrastrukturu, storage, middleware a samozřejmě software a své aktivity zde čile rozvíjejí jak tradiční IT společnosti jako Microsoft, SAP, Oracle, IBM, tak například i globální a národní operátoři.

Řada velkých podniků zaměstnávajících tisíce a desetitisíce lidí pak v důsledku přechází od softwaru poskytovaného tradičním způsobem k servisnímu modelu. Už jen výsledky Google Apps jsou působivé. Například největší britský výrobce potravin, Premier Foods, vloni převedl více než 4,5 tisíce svých zaměstnanců z Lotus Notes na řešení Google. V roce 2012 přesunul globální poskytovatel zdravotní péče, společnost Roche, ke Google Apps přes 90 tisíc svých zaměstnanců. V tom samém roce začalo používat služby Googlu 111 tisíc zaměstnanců španělské banky BBVA. Společnosti ve střední a východní Evropě tento trend následují. V České republice oznámila používání Google Apps například Česká spořitelna, mj. největší retailová banka v České republice. Nebyla přitom první, už dříve tento balíček nasadila Kofola nebo město Český Krumlov.

Hnacím motorem těchto změn jsou možnosti kolaborace a integrace, které cloud přináší. Primárním faktorem jsou ale náklady. Například Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze podle svých slov ušetřila přechodem na cloudové aplikace 80 % svých nákladů na IT. Přestože cena samotných licencí může být v některých případech vyšší než u tradičního software, celkové náklady nakonec přesto mohou klesnout. Například používání softwaru Salesforce sice může vyjít při přepočítání nákladů na uživatele dráž, nicméně firma účtuje jen ty licence, se kterými zaměstnanci skutečně pracují.

Za povšimnutí stojí, že všichni hlavní výrobci softwaru a poskytovatelé služeb, konzultační firmy, velcí dodavatelé IT a firmy věnující se výzkumu trhu (včetně IDC a jejích konkurentů) se ve svých vizích ohledně budoucnosti a toho, jak bude „byznys“ vypadat, až překvapivě shodují. V centru těchto vizí je jednotná user experience sdílená napříč různými kanály, kde algoritmy předpovídají chování a automatizují práci, identifikují užitečné trendy a vůbec činí obchodní i osobní interakce jednodušší. V takovém světě už není otázkou, jestli něco může být učiněno, vše je možné, a proto je spíše otázkou, jak „to“ myšlenkově, emočně a finančně zařadit, jakmile „to“ je učiněno. 

Budoucnost IT: vítěz bere vše

Konkurence za sebou brzy nechá pomalé a slabé. Cloudová řešení a poznání, že téměř vše je možné, znamená, že vstupujeme do éry, kdy vítěz bere vše. Lze to přirovnat k vývoji na trhu vyhledávačů. V raných „časech internetových“ pomáhala uživatelům prokousat se informacemi celá řada mnohdy jednosměrně, tematicky zaměřených portálů. Potom ale přišel Google s novým paradigmatem: „Víte, že informace ‚tam‘ jsou, my vás k nim přivedeme“. Trh vyhledávačů se najednou začal rychle konsolidovat a Google dnes po celém světě kontroluje polovinu až tři čtvrtiny veškerého vyhledávání (jak na kterém trhu). Yahoo! je v podstatě jediným skutečným přeživším z této doby.

To samé se dnes děje v oblasti IT as a service, kde působí řada faktorů nahrávající velkým hráčům. Zákazníci si mohou zvolit jakéhokoliv dodavatele, který se jim zalíbí. I těm subjektům, které jsou svázány legislativními limity ohledně umístění dat, dnes globální hráči dávají řadu možností, které shodu s právními předpisy zajistí. Navíc, globální recese zažehla hlad zákazníků po nízkonákladových řešeních, který jen tak nezmizí, přestože se očekává návrat k ekonomickému růstu. Rozsah kontraktů se v důsledku zmenšuje, dohody jsou vice zaměřené na konkrétní oblasti a upouští se od komplexních, velkých řešení, které „dělají vše“.

Trh cloudových služeb dosud každoročně rostl o 25 % a v dohledné budoucnosti tomu nebude jinak. Také ve střední a východní Evropě získává na síle. Přestože celkové investice do cloudu tvoří zatím zlomek celkových výdajů na IT, rostou dvouciferným tempem a tento trend by měl vydržet nejméně do roku 2017. V Polsku roste poptávka po veřejných cloudových službách ročně o 30 %. V České republice je to o 22,8 %, v Maďarsku pak o 43 %. Tato čísla je navíc třeba považovat spíše za konzervativní odhady. Tyto výdaje se budou čím dál víc koncentrovat v rukách malého počtu silných cloudových providerů, kteří jsou schopni realizovat úspory z rozsahu.

Tragédie a komedie jdou ruku v ruce

I přes řadu neúspěšných implementací a IT projektů mají informační technologie schopnost zvýšit produktivitu. A ta bude akcelerována trendy jako cloud, internet věcí, 3D tisk, analytika velkých dat a využíváním algoritmů, které napodobují lidské poznávání. Nárůst produktivity, který způsobil tlak na cenu, zanechá marže mnoha výrobků blízké nule, to se týká počítačů, storage i serverů. Konektivita, výkonnost procesorů a cloud budou mít podobný důsledek v sektoru software a služeb. Velké firmy mohou navíc likvidovat konkurenci podrážením ceny svých služeb, protože generují zisky z různých zdrojů (Google například z reklamy ve vyhledávači). To jsou pro IT firmy špatné zprávy. Klasičtí výrobci softwaru a firmy působící na regionálních a národních trzích budou muset v zájmu zachování konkurenceschopnosti snížit ceny, zlepšit servis a pravděpodobně také propouštět zaměstnance.

Dobré zprávy to ale jsou pro zákazníky, kteří IT nakupují. Za této konstelace není důvod se spokojit s druhým nejlepším řešením. Firmy stále čelí problémům spojeným se skládáním různých IT řešení dohromady nebo s vybíráním konzultačních a IT firem, které to udělají za ně. Musí se potýkat se změnami procesů a zdrojů, které IT vyvolává, musí vědět, kde zkrátit náklady a které technologie adoptovat jako první. Naštěstí pro ně, velcí poskytovatelé, kteří pravděpodobně trh zkonsolidují, jsou nejlépe schopni nasazovat nové technologie a přinést mnohem větší flexibilitu všem typům firem od bank a maloobchodníků až po výrobní a logistické firmy.

V čele probíhající změny budou B2C firmy, které k tomu vede tlak konkurence a požadavky zákazníků. Následovat budou B2B firmy a nakonec také oblast státní správy. Přínosy cloudu možná nejsou tak zjevné jako v případě aut, která nepotřebují řidiče. Přesto však mění pravidla hry, a to mnohem rychleji, než si možná většina lidí uvědomuje.

Eva Zborowska, Mark Yates Autoři působí v IDC CEMA. Eva Zborowska je manažerem výzkumu v polské pobočce společnosti. Mark Yates je manažerem výzkumu pražské pobočky.