Z pohledu velikosti firmy a požadavků na funkcionalitu

Cloudové aplikace jsou v současnosti vhodné spíše pro střední a menší společnosti, jež nemají přehnaně komplexní požadavky na funkcionalitu systému. Největší společnosti zatím nevyužívají v takové míře cloudových řešení, neboť cena řešení je obvykle kalkulovaná dle počtu uživatelů (počet uživatelů bývá vždy jeden z parametrů ovlivňujících výši licenčního poplatku). Není vždy pravda, že TCO (celkové náklady na vlastnictví) jsou nižší pro cloudové aplikace než pro on-premise aplikace. Je nutné určit, kolik uživatelů bude aplikaci nyní a v budoucnu využívat a odhadnout, jak dlouho bude aplikace využívána. Dle analýzy Info-Tech Research Group dochází při určitém počtu uživatelů a době využívání aplikace ke zlomu, kdy se on-premise model stává cenově výhodnější (znázorněno v následujícím grafu). Důvodem jsou lineárně rostoucí náklady v závislosti na počtu uživatelů u cloudových aplikací, a naopak vyšší jednorázová investice u velkých podnikových systémů poskytovaných on-premise, kde se snižuje cena za každého dalšího uživatele.

Z pohledu výše vstupní investice

Náklady na pořízení a provoz cloudových aplikací jsou jinak rozložené, než je tomu u on-premise aplikací. Dle asociace Software and Information Industry Association je až devadesát procent nákladů na implementaci a provoz cloudových aplikací spojeno s licenčními poplatky (v případě, že uživatelská podpora je poskytována dodavatelem řešení a je zahrnuta v licenčním poplatku). Ostatní náklady pro cloudová řešení jsou: mzdové náklady na nasazení aplikace tři až pět procent, mzdové náklady na provoz aplikace pět až deset procent nákladů, ostatní náklady dvě až pět procent. U on-premise aplikací je rozložení nákladů na implementaci a provoz následující: počáteční investice do infrastruktury pět až dvacet procent, personální náklady na nasazení aplikace pět až patnáct procent, náklady na údržbu infrastruktury během provozu aplikace pět až patnáct procent, mzdové náklady na provoz a údržbu aplikace padesát až osmdesát procent. Z výše uvedeného plyne, že náklady jsou v obou modelech jinak časově rozložené, což při rozhodování, jaký přístup zvolit, může hrát důležitou roli. Některé společnosti preferují řešení s nižšími náklady na pořízení systému i za cenu nutnosti placení ročního licenčního poplatku. V případě, že společnost již má vybudovanou dostatečnou IT infrastrukturu a vyškolený personál na údržbu této infrastruktury, nemusí být náklady na tuto položku u on-premise řešení příliš vysoké. To je i důvodem, proč výrazným zástupcem mezi společnostmi pořizujícími si cloudové aplikace formou služby jsou společnosti nově vznikající nebo procházející určitou transformací.

Orientační rozložení nákladů u cloudových aplikací

Orientační rozložení nákladů u on-premise aplikací

Z pohledu integrace s dalšími aplikacemi

Integrace s již používanými aplikacemi je považována za jednu z největších výzev implementace cloudových aplikací. Před rozhodnutím, zda cloudové aplikace využívat, je nutné se důkladně zamyslet, jakým způsobem bude zvolená aplikace komunikovat s ostatními aplikacemi využívanými ve společnosti (ať již cloudovými či on-premise) a zda je námi zvolené cloudové řešení schopné vyhovět naším nárokům na integraci. Jako nejvýhodnější se jeví omezit množství vazeb mezi aplikacemi na minimum, například tím, že budeme využívat co nejširší možné spektrum funkcionality od jednoho dodavatele cloudu (například CRM, ERP, ECommerce a případně i personální agendu). Jednotlivé moduly využívané v rámci jedné aplikace jsou mezi sebou samozřejmě již plně integrované. Tento přístup sebou přináší nejen zjednodušení celého integračního schématu, ale i výrazné zefektivnění fungování společnosti.

Z pohledu přizpůsobení systémů požadavkům společnosti

I když také cloudová řešení je možné do určité míry přizpůsobit specifickým požadavků společnosti, on-promise řešení jsou stále flexibilnější a jejich funkcionalita robustnější. Na druhou stranu omezení v možnosti přizpůsobení systému je vyváženo tím, že aplikace jsou pravidelně dodavatelem upgradovány a neustále přibývá podporované funkcionality. Ačkoli i cloudové aplikace je možné do jisté míry upravovat, tyto úpravy nemají žádný vliv na upgrady. To s sebou přináší finanční úspory, protože upgrade on-premise aplikací, které jsou výrazně přizpůsobené požadavkům zákazníka, bývá často velmi nákladný. Obecně lze říci, že cloudové aplikace jsou vhodnější pro společnosti, které mají spíše standardní požadavky na funkcionalitu systému.

Závěrem

V předchozích odstavcích jsme nadefinovali tyto základní faktory, které by měla každá společnost vzít v potaz při rozhodování, zda využívat cloudových aplikací:

• velikost společnosti a předpokládaný počet uživatelů,
• požadavky na integraci s ostatními aplikacemi,
• požadavky na funkcionalitu systému a na možnosti jeho úpravy,
• dostupnost IT infrastruktury a zkušených administrátorů,
• citlivost společnosti na výši počáteční investice.

Nezbytným předpokladem pro využívání cloudových aplikací je samozřejmě nejen důvěra v jejich poskytovatele, ale i důvěra v koncept samotný. I když se ukazuje, že o data uložená v cloudu je dobře postaráno, některé společnosti stále nevyužívají cloudových aplikací právě proto, že nad svými daty nemají plnou kontrolu a tyto aplikace se jim nezdají být dostatečně transparentní. Paradoxem při tom zůstává, že řada společností využívající on-premise řešení má svá data před možným zneužitím ve skutečnosti zabezpečena hůře, než je tomu u prvotřídních poskytovatelů cloudových řešení.

Petr Žižka
Autor pracuje jako konzultant ve společnosti ARC Consulting, která se zabývá implementací a podporou CRM a ERP systémů.