Nástup cloudu a cloud computingu zcela změnil prostředí, v jakém funguje svět informačních technologií. Většina firem, zejména těch menších, už pochopila, že je zbytečné budovat vlastní hardwarovou infrastrukturu a k provozování aplikací využívá některou z cloudových služeb. Odpadne jim tak starost nejen o správu hardware, ale třeba i o upgrade softwaru, zálohování a další služby.

Zejména v těchto firmách totiž spotřebovává správa a údržba IT systému značnou část zdrojů a času na úkor vlastního podnikání. Přenesení části nebo všech IT systémů do cloudu se tyto zdroje uvolňují. Ale zatímco s umístěním dat kdesi v datovém centru už jsme se smířili, v případě software a informačních systémů máme pocit, že se o ně musíme starat sami. Přitom to stojí spoustu peněz, které by mohla dnes snad každá firma využít lépe.

Rychle a pro všechny

Jak se s nástupem cloudu proměnil software ve službu, kterou si lze pronajmout, otevřel se prostor pro zcela nová řešení. A také pro nové příležitosti. Když jste se v minulosti rozhodli pořídit si například software pro správu lidských zdrojů (HR), znamenalo to počítat nejen s cenou samotné aplikace, ale i s náklady na potřebný hardware, školení a samozřejmě i s časem na implementaci.

To už ale neplatí. Možnost pronajmout si software jako službu zpřístupňuje i velmi pokročilá řešení pro široké spektrum firem. Někdy se říká, že nikdo není příliš malý pro cloud. A skutečně, i velké podnikové systémy jsou díky cloudu dostupné i malým firmám od pěti zaměstnanců.

Zároveň každý platí jen za to, co skutečně potřebuje a může si velmi flexibilně rozšiřovat či omezovat funkčnost přesně podle svých potřeb. Dostupnost, bezpečnost a také hardwarové prostředky jsou však starostí poskytovatele služby, a nikoli uživatele. Přitom v žádném případě neplatí zjednodušující úvaha, že v případě pronájmu software (SaaS) je vyžadováno nepřetržité připojení k internetu. Kvalitní systémy pochopitelně počítají i s prací off-line, bez přístupu k internetu a firemní síti. Data v cloudu se pak automaticky synchronizují pro připojení. To umožňuje využívat tato řešení například pro pracovníky v terénu, kteří například sbírají data od návštěvníků.

Právě to možná nejpřesněji vystihuje zásadní změnu, kterou cloudové technologie a proměna software ve službu přináší. Uživatelé už nechtějí čekat na implementaci, očekávají dostupnost ve velmi krátké době a chtějí jednoduché intuitivní rozhraní, které jim umožní začít využívat službu bez jakéhokoli dalšího školení. Takže zatímco dříve bylo téměř každé řešení na míru upravováno potřebám konkrétní firmy, dnes musí tvůrce věnovat rozhraní maximální pozornost tak, aby je mohl co nejvíce standardizovat. Zjednodušeně řečeno, uživatelská konfigurace prostředí je sice vítána, ale je chápána spíše jako nadstavba.

Standardizace procesů

To ale zároveň znamená mnohem vyšší nároky na standardizaci procesů i v samotných firmách. Ve světě klasických on-premise řešení byly všechny aktualizace či úpravy plánovány individuálně. V prostředí cloudu, kde je software službou, je ale vše jinak. Zatímco data má každý svá, jádro využívá celá komunita společné.

Právě správně fungující procesy mohou být v celé řadě společností slabým místem. Pokud se rozhodnete si místo svého on-promise řešení, s omezenou možností dalšího rozšiřování či rozvoje, software pronajmout, je třeba počítat s tím, že se bude muset fungování vaší firmy přizpůsobit. Ač to zní na první pohled děsivě, může to být zejména pro menší firmy důležitým impulsem k posunu na vyšší úroveň.

Je totiž zbytečné objevovat již objevené. Pokud si zvolíte dostatečně silného partnera, máte jistotu, že svou aplikací vyvíjí na základě zkušeností ze spolupráce s tisíci firem. Přizpůsobení firemních procesů a rozhodnutí o přechodu ke cloudovým řešením a pronájmu software (SaaS) tak může být přínosem pro efektivnější chod firmy.

Právě při přechodu na SaaS, s jasnou strukturou služeb a požadavků na data, se ukáže, že ve firmě neexistuje „jedna verze pravdy“. Důležitá data jsou roztroušena po různých odděleních a v různých excelových tabulkách. Přechod do cloudu bude pravděpodobně vyžadovat kontrolu dosud používaných dat a jejich sjednocení. Je to nemalá práce, ale na druhé straně výhoda – od této chvíle budou důležité informace na jednom místě a přístupné pro všechny.

Úloha partnera je v případech podnikových systémů skutečně klíčová. Zejména v menších firmách se často stávalo, že různá on-premise řešení upravovaná na míru byl schopen spravovat jen jediný člověk. Když pak došlo k ukončení spolupráce, byl další rozvoj informačního systému velmi komplikovaný. To v režimu SaaS nemůže nastat. Tím, že všichni uživatelé sdílejí stejné jádro, je zajištěn vývoj i do budoucna.

Cloudové řešení je tak nejen libovolně škálovatelné co do rozsahu, lze ubírat i přidávat služby či počet uživatelů, ale zároveň má každý uživatel jistotu, že vždy používá nejnovější verzi aplikace a má k dispozici všechny dostupné funkce v rozsahu, jaký si předplatil.

Datová suverenita

Při výběru SaaS je dobré se informovat u dodavatele služby nejen na obvyklé standardy dostupnosti služeb a SLA. To je v případě podnikového prostředí poměrně obvyklé. I tady samozřejmě hraje důležitou roli síla a serióznost poskytovatele služby. V případě pronájmu jsou uživatelé na různé výpadky mnohem citlivější, než je tomu u on-premis řešení.

Právě pozitivní uživatelská zkušenost hraje roli při celkové akceptaci nového řešení ze strany firemních uživatelů. U kvalitní cloudové aplikace se není třeba obávat přehnaně velkých nároků na rychlost internetového připojení. Ve většině případů stačí pro pohodlnou práci rychlost mobilní sítě, případně lze pracovat off-line, aniž by to uživatel zaznamenal. Přitom odpověď databáze z datového centra může být díky moderním technologiím a například nástupu in-memory databází dokonce rychlejší, než dotaz učiněný v rámci firemní sítě na některé z diskových polí uvnitř firmy.

Častým argumentem proti přechodu ke cloudovým službám je bezpečnost dat. Uživatelé rádi podléhají mylnému dojmu, že data umístěná na jejich firemních serverech v zamčené místnosti mají pod kontrolou. Nechme nyní stranou, že vloupat se do malé firmičky je pro zloděje pravděpodobně mnohem snazší než proniknout do datového centra s několikavrstevnou ochranou.

Poskytovatelé cloudových služeb i provozovatelé datových center se ale samozřejmě soustředí také na kybernetickou bezpečnost dat. I v tomto případě jsou všechna zařízení chráněna několika liniemi ochrany, přičemž každá z nich je s velkou pravděpodobností mnohem pokročilejší, než jakou je schopen zařídit systémový administrátor v malé či střední firmě.

Přesto je třeba v souvislosti s cloudem připomenout jeden důležitý aspekt. V poslední době se často setkáváme s pojmem datová suverenita. Co to znamená? V dnešním globálním světě nemusí být nutně datové centrum umístěno ve stejném státě, jako je sídlo uživatele. Data mohou být „roztroušena“ po světě, vzhledem k redundanci u většiny seriózní poskytovatelů dokonce v několika zemích současně.

Přitom současné právo říká, že data podléhají jurisdikci země, ve které jsou uložena. Pokud tedy například vláda USA změní pravidla nakládání s daty, vztahují se její pravidla i na data například českých firem uložená na serverech v USA nebo vlastněných americkými firmami. I to je jeden z důvodů, proč dochází k rozmachu datových center v evropských zemích - firmy chtějí mít cloudové služby blíže svému sídlu a snadněji také splní různá regulatorní opatření.

Petr Železník Autor článku je Senior Business Consultant společnosti SAP ČR.