Výroba a informační technologie je spojení, které vždy přináší zajímavé podněty a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Po úvodním slově, které přednesl moderátor celé konference a ředitel divize IDC Manufacturing Insights International Christopher Holmes, následoval všeobecný pohled na současné české výrobní podniky. Analytik IDC Craig Simpson hovořil o tradici výroby v České republice, jejím velkém podílu na naší ekonomice, roli ústředního zaměstnavatele a také o závislosti na vývozu do EU. Jako hlavní trendy do budoucnosti označil diverzifikaci portfolia, vstup na nové trhy (např. Turecko a asijské země), nemožnost konkurovat pouze nízkými náklady a nutností zaměřit se na přidanou hodnotu. S tím souvisí i trendy v informačních technologiích, které byly předmětem následujících příspěvků a panelových diskusí.

Životní cyklus výrobku

Prezentace Joe Barkaie z IDC přinesla následující statistické údaje o vývoji výrobků:

• 20 % projektů překročí plánovaný termín dokončení nebo rozpočet,
• 35 % výrobních firem zažilo alespoň jeden neúspěšný projekt,
• jen 25 % projektů končí produktem, který se dostane na trh,
• 46 % prostředků přidělených na vývoj produktů a uvádění na trh jsou zbytečné.

Hlavními příčinami těchto burcujících údajů jsou zejména velká složitost výrobků, specifičnost zákaznických požadavků, zkracování životního cyklu výrobků, tlak na snižování nákladů, ztráta důležitých informací a znalostí způsobená outsourcingem a odchodem zkušených lidí, vnější regulatorní požadavky ad. Obecně se dá hovořit o tom, že složitost výrobků začínají překračovat výrobní možnosti. Informační technologie mohou tento problém pomoci řešit zejména celkovým uchováváním, strukturovaným uspořádáním a sdílením potřebných dat ze všech dostupných zdrojů za předpokladu jejich kompletnosti, bezchybnosti a aktuálnosti. Tento přístup je definován jako MDM – master data management.

Obr. 1: Princip master data managementu ve výrobním podniku

Analytický pohled Joe Barkaie byl pak doplněn konkrétními přednáškami Davida Palase ze společnosti Autodesk a Josefa Kotase ze společnosti Siemens Industry Software, ve kterých byly představeny softwarové nástroje pro digitální prototypování a komplexní řízení životního cyklu výrobku – PLM (product lifecycle management). Tato tzv. PLM platforma umožňuje integrovaný vývoj výrobku (návrh, konstrukce, analýza, simulace, vizualizace, dokumentace), následnou podporu ve výrobních procesech (výroba, montáž, výrobní zařízení, robotizace, jakost) až po unifikované shromažďování inovovaných řešení a jejich integraci do výrobku. Tento přístup přináší podle Josefa Kotase svým uživatelům:

• zrychlení doby uvedení výrobku na trh o 50 %,
• snížení času na vývoj výrobku o 45 %,
• snížení výrobních nákladů o 35 %,
• eliminování odpadu vznikajícího při výrobě

Obr. 2: David Palas ze společnosti Autodesk představil na konferenci softwarové nástroje pro digitální prototypování a komplexní řízení životního cyklu výrobku (PLM)

Provozní ERP

Podobně jako Joe Barkai uvedl Pierfrancesco Manenti z IDC tento blok přednášek statistickým výzkumem z oblasti implementace ERP systémů. Rovněž zde nepanuje velká spokojenost:

• více než 43 % dotazovaných výrobců prohlásilo, že implementací ERP nedosáhli žádné, nebo velmi malé konkurenční výhody,
• okolo 35 % uvedlo, že neočekávají návratnost investice do ERP systému nikdy, nebo až za tři a více let,
• více než 30 % uvedlo, že kvůli podpoře businessu doplňují ERP systém o aplikace BI, MES, CRM, SCM ad.

Tradiční ERP, tak jak ho známe, nedostačuje zejména kvůli změnám, které nastaly v businessu jako takovém:

• centralizované řízení a operativa versus decentralizované výrobní kanály,
• výroba v různých jazykových a kulturních regionech,
• dynamický přechod z výroby na sklad a na zakázku k inženýringu a montáži na zakázku,
• globální integrace – vývoj a výroba probíhá kdekoliv, produkt se prodává všude.

Globálně integrované výrobci tak potřebují takový systémový přístup, který by kombinoval nutnost maximální koordinace firmy s požadavkem na větší volnost při provozu na místních trzích. Současné ERP je v tomto ohledu dostatečné pro zpětnou finanční a účetní konsolidaci, nikoliv však pro provozní řízení. Proto v současnosti vzniká koncept tzv. provozního ERP, který by se měl stát real-timovou platformou schopnou organizovat provozní procesy globálně integrovaných výrobců. Měl by být koncipován napříč celým výrobním řetězcem (řízení objednávek zákazníků, řízení dodavatelských řetězců, řízení výrobních operací) a optimalizován co nejblíže k aktuální poptávce zákazníků. Z tohoto důvodu musí být ERP dodavatelů a zákazníků propojeny, aby bylo možné rychle a pružně reagovat na změny (ústup od transakčního zpracování a propojení ERP s mobilními zařízeními a sociálními sítěmi). Tento přístup neznamená zánik současných ERP systémů, ale jejich transformaci, případně rozdělení na dvoustupňovou platformu Finanční ERP / Provozní ERP.

V závěru tohoto bloku zazněla prezentace Vladimíra Bartoše ze společnosti Minerva, která se zabývala kritérii při výběru a implementaci ERP systému.

Případové studie

Na konferenci vystoupili kromě analytiků a dodavatelů i koncoví uživatelé z výrobní sféry. Lubor Semrád ze společnosti Strand hovořil o praktických zkušenostech s řízením podniku podle zásad integrovaného vývoje produktu. Zdeněk Horčička se podělil o zkušenosti s budováním kompetentního oddělení IT ve společnosti Unipetrol a Jiří Löffelmann z Pilsen Steel představil IT projekt plánování a optimalizace produktového mixu v hutní firmě.

Závěr

Pokud by bylo možné shrnout poznatky z tohoto velmi přínosného setkání do jednoho slova, bylo by to slovo komplexnost. Komplexnost přístupu k vývoji výrobku a jeho životního cyklu, komplexnost sběru a ukládání dat ve všech podnikových procesech a komplexnost informací při využívání nového typu tzv. provozního ERP.

Jiří Löffelmann