Snaha uspokojit požadavky zákazníka a současně optimalizovat firemní zdroje a procesy s sebou přináší řadu problémů. Uvedené podmínky jsou totiž obvykle ve vzájemném rozporu – zákazník požaduje dodání co nejdříve a nejlevněji, naproti tomu dodací termíny dodavatelů jsou dlouhé, kapacity výrobních zařízení i zaměstnanců omezené, jejich navýšení vyžaduje dodatečné náklady a v neposlední řadě může mít vliv na kvalitu.

Jak na to

Výchozí myšlenkou bilančních (či bilancovaných) kapacitních plánů je tzv. plánování zdola, kdy jsou požadavky zákazníka konfrontovány s ostatními výrobními faktory (viz obr. 1). Mezi vstupy každého bilančního plánu pak můžeme zařadit zejména:

• požadavky zákazníků (přijaté objednávky, odvolávky, kontrakty, krátkodobé a dlouhodobé výhledy),
• vlastní prognózy vývoje požadavků,
• strojní kapacity,
• kapacity zaměstnanců,
• materiál.
   

Obr. 1: Vstupy bilančního kapacitního plánu (plánování „zdola“)

Princip bilancování výrobního plánu

Základním kritériem pro zaplánování výroby v množství a čase je vybilancování kapacit na každém pracovišti tak, aby byly potřeby a zdroje uvedeny do rovnováhy, respektive do co nejrovnoměrnějšího vytížení pracoviště v průběhu celého roku (příp. trvale). To znamená neustale precizně sledovat a vyhodnocovat informace o všech uvedených vstupech. U strojů se jedná například o disponibilní kapacity, plánované odstávky, údržbu a seřizování. U zaměstnanců zase o včasné vysledování jejich krátkodobých i dlouhodobých potřeb. Nedostatek materiálu může způsobit nedokončení výroby ve správný čas či zbytečnou ztrátu ve smyslu nutných seřizovacích časů pro dokončení výroby v kratším čase (seřizování strojů na malé dávky, přesčasy apod.). Nadbytečné zásoby naopak vytváří tlak na cash flow a dodatečné náklady.

Kapacitní výrobní plánování se řadí mezi výrobní procesy, fakticky se ale jedná o plánování průběhu celého procesu nákup – výroba – prodej. To se neobejde bez hladké a rychlé komunikace mezi těmito odděleními. Pro hladký běh výroby je jejich práce rovnocenně důležitá, přestože jsou tyto týmy oddělené a mnohokrát mezi sebou dokonce soupeří. Odpovědět na otázky typu „můžeme přijmout tuto zakázku na poslední chvíli?“, „neohrozíme tím termíny už zapracovaných objednávek?“, „budeme schopni pokrýt její materiálové požadavky v tak krátkém čase?“ mohou tyto týmy pouze ve vzájemné spolupráci. A ta stojí na dvou pilířích – na lidském faktoru a informačních technologiích. Způsob komunikace pracovníků jednotlivých oddělení je v rukách jejich nadřízených, kteří udávají směr a pravidla. Tato komunikace musí být silně podpořena spolehlivým přístupem k informacím a možností s nimi operativně pracovat, což má zase zabezpečit informační systém. Jednoduchým příkladem dobré komunikace na straně IT může být mimo jiné to, že plánovači čerpají obchodní informace přímo z výrobního plánu kdykoliv během jeho tvorby (příp. změn), respektive rovnou z plánu pracují s jednotlivými obchodními doklady.

Při bilancování je také potřebné mít k dispozici pohled na již odvedené operace (i čas). Pro tento účel se musí do plánu načítat reálná data minulých období (lze je zobrazovat jako historické vytížení pracovišť). Díky tomu se pak jednoduše bilancují kapacity. Pohled do minulých období poskytuje navíc také počet vyrobených zmetkových kusů. Ty jsou brány z pohledu plánu jako nevyrobené, a proto také ovlivňují budoucí plánování. Všechny tyto informace dohromady mohou posloužit jak pro kontinuální plánování kapacit na základě minulosti, tak pro kontrolu skutečného stavu vůči plánovanému. Důležitým aspektem výrobního plánu je rovněž možnost kalkulovat s kapacitami na alternativních pracovištích. Ty mají optimalizovat pracovní dobu zaměstnanců, a jsou tedy pro bilancování ve výrobně nezbytné. Takto sestavený výrobní plán nám pak poskytne data, jejichž správným vyhodnocením lze eliminovat náhlé výkyvy a nečekané situace ve výrobním procesu.

Vizualizace dat z plánu

Numerické zobrazení dat a informací je vhodné doplnit o grafické výstupy, které jsou mnohem srozumitelnější a lépe se s nimi pracuje. Ocení je také vedoucí pracovníci výroby při prezentaci na poradách.

Nejvhodnějším provedením jsou grafy provázané s výpočty a numerickými daty – čerpají z nich podklady. Každá změna v datech je ihned promítnuta i do grafického provedení a je tak zaručena aktuálnost grafů. V návaznosti na načítání dat z minulých období zobrazují grafy mimo plánované kapacity i historická data (např. skutečně odvedené časy). Což může být opět jednoduchým a bezpracným podkladem pro prezentaci či reporting. Mimo základní funkcionality (zobrazení dat z plánu) můžou grafy nabídnout lepší komfort v podobě volitelného barevného rozlišení napřílad pracovišť. Díky barvám je nepřehlédnutelná rovněž signalizace kritických situací a stavů.

Obr. 2: Graf vytížení kapacit

Bilancování – hypotézy – modelování

Bilancování v pojetí plánování výroby by se dalo přirovnat ke kontinuálnímu modelování situací „co by se stalo, kdyby“. Tedy proces, který mnohé výrobáře nutí vedle informačního systému používat pro zvažování variant a změnu proměnných MS Excel. Jeho tabulková forma jim poskytuje jednoduché a přitom flexibilní prostředí pro optimalizaci výroby po změnách. Na druhou stranu mají tabulky limity v rozsahu dat, na což naráží už i některé menší firmy, o středních a větších nemluvě. V tu chvíli se výrobáři mohou orientovat pouze podle svých zkušeností a odhadů. Tímto způsobem jsou sice schopni na měnící se podmínky ještě nějak zareagovat, ve většině případů je to však na vrub zvýšených nákladů a finanční ztráty. A to není v souladu s požadavky manažerů na efektivní využívání zdrojů. Vhodný nástroj pro bilancování výrobního plánu tedy musí kombinovat snadné a operativní zadávání dat (jako do tabulek) a výhody SQL databáze – nelimitovaná velikost dat a provázanost s jakýmikoliv informacemi, i se zdánlivě nesouvisejícími (obchod, sklad, účetnictví, fakturace apod.).

Závěrem

Současný vysoce konkurenční trh vyžaduje efektivní provoz, flexibilní reakce a rychlost výroby. Jedině tak bude společnost schopna dlouhodobě plnit požadavky svých zákazníku při optimálním využití zdrojů. A právě výše popsaný princip kapacitně vybilancovaného obchodně-výrobního plánu napomáhá dosažení těchto cílů. Je vhodný pro všechny typy výroby a výrobků, svým charakterem pak přináší nejvíce užitku především u opakované výroby, kde lze na základě prognóz plánovat v dlouhodobém časovém horizontu nebo na základě minulosti sestavovat vlastní prognózy vývoje.

Martin Holík
Autor působí jako analytik Helios Orange ve společnosti PC Help, která je partnerem společnosti Asseco Solutions.