Jak se shodují téměř všechny analýzy, postupující automatizace značně změní trh práce. Největší změny se přitom budou týkat administrativních pozic. Studie ekonomů z Oxfordské univerzity stejně jako některé prognózy pronesené letos v Davosu uvádějí, že zmizet může až polovina míst; týká se to jak vyspělých trhů, tak i off-shore lokalit, především těch, kde hlavní konkurenční výhodu představovaly nízké mzdy.

Publicitu si v Davosu získal např. odborník na robotiku Alan Winfield. Podle jeho odhadů v rozvinutém světě (15 nejvyspělejších ekonomik) zanikne 4,8 milionů míst bílých límečků a 1,6 milionů míst ve výrobě – a to už do roku 2020. Také přímo studie Světového ekonomického fóra zdůrazňuje, že řada popisovaných procesů bude velmi rychlých, opět s horizontem roku 2020. Další prognózu na toto téma publikovala investiční banka UBS.

Ani automatizace boom nezastaví. Naopak.

Zaznívají však i opačné hlasy. Například dle asociace ABSL, která sdružuje firmy působící v oblasti sdílených podnikových služeb, se dá naopak očekávat dynamický růst celého tohoto segmentu, jehož byznys je založen na poskytování služeb formou outsourcingu. Automatizace je zde přitom využívána ve skutečně velkém měřítku - dle nejnovějšího průzkumu ABSL využívá alespoň částečnou automatizaci svých procesů více než polovina center sdílených podnikových služeb (52 %), pokročilou automatizaci pak 9 %. Růst se očekává především ve střední Evropě, kde má během následujících 10 let dojít až k 300 % nárůstu počtu zaměstnanců. Důvod tohoto boomu je jednoduchý – dle ABSL šetří firmy s pomocí využívání sdílených podnikových služeb, k nimž patří například finance, personalistika, technická podpora či výzkum a vývoj, až 30 % nákladů, a to už stojí za uváženou.

Outcourcing vs. automatizace

Zmíněné dva trendy – outsourcing a automatizace - působí částečně ruku v ruce, částečně proti sobě. Softwarové prostředky dnes umožňují automatizovat nejen jednotlivé procesy, ale i jejich komplex, tj. komunikaci mezi nimi. Analýza AT Kearney odhaduje, že úspory se v takovém případě mohou pohybovat mezi 25 a 50 %. Čistě administrativní pozice nahradí automaticky generované reporty a virtuální asistenti. Začnou mizet i pozice z oblastí prodeje, služeb zákazníkům a technické podpory, a to včetně míst v IT, protože systémy se spravují samy nebo jsou centralizovány v cloudu. Podle UBS bude brzy automatizováno třeba i finanční poradenství, zpracování běžných pojistných událostí nebo jednoduché právní služby (samozřejmě nic z toho se nebude týkat klíčových klientů, výjimečných událostí apod.). Další pokrok „klasických“ robotů přinese pokles potřeby lidské práce v továrnách; změní se např. montážní linky, protože se zde více uplatní i mobilní roboti.

McKinsey Global Institute k ohroženým profesím přidává ještě místa v potravinářském průmyslu, naopak technické a IT profese mají být relativně nedotčeny (v rozporu s jinými prognózami, viz výše), totéž má platit pro management (i když přibývá i tvrzení, jak budou firmy brzy řízeny roboty) a zdravotnictví. Automatizace a robotizace ovšem, dle Oty Kulhánka, ředitele Accenture Business Services, nemusí nutně způsobit úbytek pracovních míst. Naopak. Tím, že eliminuje manuální a rutinní činnosti, umožní pracovníky využít na činnosti s vyšší přidanou hodnotou anebo přijímat nové služby a zvyšovat jejich kvalitu bez nároku a následně růst.

Vítězové a poražení

Nové technologie, např. robotika a 3D tisk, umožní firmám přivádět výrobu zpět do vyspělých zemí, outsourcing výroby do oblastí s nižší cenou pracovní síly přestane být ekonomický. Na celosvětové úrovni se tak vítězem čtvrté průmyslové revoluce stanou rozvinuté země a zase se zvýší jejich odstup od těch chudších. Nadbytek nekvalifikovaných, levných pracovních sil nebude dále konkurenční výhodou. Málo rozvinuté země navíc často nemají infrastrukturu, která by umožňovala využívat plného potenciálu nových technologií. Klíčovými faktory, které pohánějí automatizaci, jsou totiž nejen strojové učení a zpracování velkých objemů dat, ale také všudypřítomná konektivita.

UBS tak mezi příklady vítězů uvádí Švýcarsko, Holandsko či Singapur, do druhé skupiny patří třeba Mexiko a Argentina. Pro ČR jsou tyto trendy rovněž důležité, protože outsourcing se stává významnou částí tuzemské ekonomiky. Nedávno zveřejněný žebříček Tholons Top 100 outsourcingových lokalit dokonce uvádí Prahu na 3. evropském na 15. světovém místě; Česká republika se tak má šanci přiklonit k vítězům.

Zajímavý je v souvislosti se zaváděním automatizace i pohled na obchodní procesy. „Automatizace a robotizace, zejména v kombinaci s umělou inteligencí (AI), výrazně mění i podnikové procesy,“ konstatuje Jan Skoták, ředitel regionálního centra, Infosys v České republice. „Rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že dříve, ačkoli byly technologie součástí podnikových procesů, byly většinou řízeny odděleně od procesů zajišťovaných lidskou činností. Dnes však na obě tyto součásti nahlížíme společně, protože pouze správná kombinace moderních technologií a kvalifikovaných lidí povede ke skutečné skokové změně jak pro firmy, tak pro jejich zákazníky.“ Dle Jana Skotáka jsou to pak především zákazníci, kdo ze 4. průmyslové revoluce získá nejvíce výhod. „S tím, jak klesá cena technologických řešení, zaujímá robotická automatizace stále větší podíl manuální práce. Díky dnešním modelům globální non-stop podpory se přitom nebudou přínosy týkat pouze nákladů, ale v daleko širší míře i kvalitnějšího zákaznického servisu a rychlejšího uvádění produktů na trh. Tím bude samozřejmě pozitivně ovlivněna také rychlost růstu tržeb a úspěšnost firem. Nutno podotknout, že robotická automatizace ušetří celou řadu zdrojů, které se budou moci přesunout na kreativnější činnosti, případně na zcela nové oblasti podnikání.“

Nová místa

V minulosti se samozřejmě už opakovaně objevovaly prognózy o tom, jak stroje připraví člověka o práci. Prozatím se však vždy ukázalo, že technologie současně nové pozice (nebo celé nové obory) vytvářejí, ať už jde o přesun z průmyslu do služeb nebo o vznik zcela nových odvětví typu IT. To potvrzuje například i Ota Kulhánek z Accenture: „Zvýšený důraz na automatizaci vyžaduje více pracovníků s technickými znalostmi a zkušenostmi, především z oblasti IT a programování, kteří dokáží automatizaci a robotizaci zavádět do praxe.“

Jaké změny přinese automatizace tentokrát? Mezi rychle se rozvíjejícími obory se nyní nejčastěji uvádí genetika, biotechnologie, umělá inteligence, robotika, nanotechnologie a 3D tisk; ve spojení s nimi vznikne ekosystém dalších podnikatelských aktivit a tedy i nové pracovní příležitosti. Většina prognóz prozatím odhaduje, že míst, která zmizí z administrativy, bude víc, naopak podle studie UBS nových míst vznikne srovnatelně, protože vysoká produktivita umožní spustit nové služby, které by dosud nebyly ekonomicky rentabilní. Vznikající pozice ale budou vyžadovat vysokou kvalifikací – do zmiňovaných dovedností patří matematika, výpočetní technika nebo inženýrské obory a technické znalosti; opět poněkud v protikladu s jinými prognózami, které v této souvislosti uvádějí spíše sociální dovednosti (komunikace/vyjednávání, kreativita...) nebo kritické myšlení. Dá se tedy očekávat, že pravděpodobně zaniknou ty pozice, u nichž není dostatek prostoru pro vlastní rozhodování. Dle Jana Skotáka bude v budoucnosti při lidské práci kladen větší důraz na kreativitu. „Automatizace odstraní manuální a repetitivní činnosti, lidé získají mnohem větší prostor pro vlastní kreativitu.“

Každopádně lidé, kteří se do nových požadavků „trefí“, mohou očekávat vyšší mzdy. Zlepší se také ekonomické výsledky těch podniků, které dokáží trendy průmyslu 4.0 adekvátně využít, software po automatizaci i roboti ve výrobě dále zvýší marže. Pokles cen zboží by, tak jako u všech dosavadních průmyslových revolucí, mohl přinést nižší životní náklady.

Kritičtěji zaměření komentátoři upozorňují, že likvidace pracovních míst tentokrát zasáhne i relativně kvalifikované pozice; bude se týkat střední vrstvy, což může zvýšit rozdíly mezi příjmy – podobně jako se zvýší rozdíly mezi zeměmi. Lidé ale samozřejmě budou mít možnost se zachovat podle aktuální situace; měli by hlavně být připraveni na to, že jednou získaná kvalifikace jim zaměstnání nezajišťuje navždy, být ochotni začít dělat něco jiného.

Zdravá skepse

Faktem ale zůstává, že jde stále jen o prognózy. Obecně sice těžko pochybovat, že většinu profesí popisovaných jako ohrožené lze automatizovat, ale těžko říct, zda k tomu dojde (tj. zda to bude ekonomicky efektivní) za 5 nebo za 10 let či ještě později. Vezmeme-li si největší dnešní podniky, často obřího obratu dosahují jen s minimem zaměstnanců. Firmy s pár desítkami lidí mají tržní kapitalizaci v desítkách miliard dolarů. Ve smyslu nástupu nových obchodních modelů již čtvrtá průmyslová revoluce rozhodně nastala. To, kolik (jak málo) má Facebook nebo Google zaměstnanců, ale samo o sobě nevypovídá o destrukci trhu práce, protože místa vznikají v návazném ekosystému.

Skeptik by pak dokonce mohl argumentovat tím, že výstupy ze Světového ekonomického fóra plní média, ale to je tak všechno. V Davosu se scházejí lidé, kteří patří především mezi (nejen) politické celebrity. O tom, jak proběhne čtvrtá průmyslová revoluce nebo jakákoliv jiná technologická inovace, rozhodují ti, které nikdo na ekonomická fóra nezve – a stejně by na ně neměli čas, protože právě vytvářejí svůj byznys.

Hana Ševčíková