Chytré telefony se stávají neoddělitelnou součástí našeho života. Svěřujeme jim čím dál víc tajemství a využíváme je pro mnohem širší okruh běžných činností. Podle odhadů Gartner bude v roce 2015 na Zemi používat chytrý telefon nebo tablet každý sedmý člověk! Již dnes ale roste popularita on-line bankovnictví. Realitou se stává bezkontaktní placení mobilem, mobil jako multi-systémová věrnostní karta nebo identifikační průkaz. Jaká bude další budoucnost chytrého telefonu? Změní bankovnictví samotné a bude mít dopad na běžné životní situace?

Chytrý telefon dnes a zítra

Chytrý telefon je v podstatě mobilní telefon, který je stejně jako počítač vybaven operačním systémem. Díky své „chytré“ výbavě je ale v mnoha ohledech dokáže předčit. Jejich operační systémy dnes prochází velkými změnami – výrobci se spoléhají na větší integraci sociálních sítí, videí, obrázků a VOIP služeb. Důležitou se stává podpora multi-taskingu a optimalizace uživatelského grafického prostředí. Klíčovou je rovněž otevřenost systému pro vývojáře aplikací a spolupráce s výrobci samotného hardwaru. A to vše ve prospěch zákazníka, který očekává jednoduchou a přitom zábavnou práci se smartphonem.

K zásadním inovacím již dnes patří možnost ovládání hlasem (viz hlasový asistent Siri u dnešního iPhonu), podpora 4G datových sítí (HSPA+ nebo LTE), vyšší výkon procesorů a lepší výdrž baterie. Postupně roste taktéž vybavenost moduly pro bezkontaktní komunikaci (tzv. near field communication – NFC), která je základní podmínkou bezkontaktních mobilních plateb. Chytré telefony získávají citlivější mikrofony, lepší pohybové a GPS senzory, kvalitnější kamery. Tento rozvoj jim umožňuje ještě více splynout s naší každodenní rutinou a přinášet nám do běžných činností vyšší míru komfortu.

V budoucnu můžeme očekávat ještě větší výkon displejů a procesorů, dokonalejší bezpečnost, minimalizaci a využívání nanotechnologií nebo biometrických prvků například pro monitoring zdraví nebo životních funkcí. Zcela zásadní bude také vývoj integračních a interakčních možností telefonu v rámci společnosti nebo domácnosti (například chytrý telefon jako „komunikační port“ pro inteligentní dům). Pro mobilní operátory se chytré telefony stanou spouštěčem transformace telekomunikačního průmyslu. Od standardních hlasových služeb se postupně přejde k přenosu dat.

Nové bankovnictví

Expanze chytrých telefonů umožnila nástup nové éry ve světě bankovnictví. Tak jako kdysi jeho předchůdce internet banking hledá si dnes smartphone banking svou cestu k uživatelům. Za zhruba rok od uvedení první mobilní bankovní aplikace Fio banky na jaře 2011 dosáhl celkový počet uživatelů smartphone bankingu do června 2012 hranici sto tisíc. Nejvíce stažených aplikací má přitom skupina ČSOB (více než padesát tisíc).

Aplikace tuzemských bank dnes však většinou obsahují pouze základní funkce – kromě zobrazení zůstatků na bankovním účtu, možnosti zadání platebního příkazu, vyhledání nejbližšího bankomatu nebo informačních funkcí o kurzech a poplatcích ničím převratným nepřekvapí. Chybí lepší podpora banky v kapse s možnostmi integrované obsluhy celého finančního portfolia klienta (např. všechny účty, karty, investice či případná pojištění na jednom místě). V zahraničí jsou přitom již běžné například funkce pro převádění financí mezi dvěma osobami bez zadávání čísla účtu (tzv. person-to-person nebo peer-to-peer platby), proplácení šeků pomocí fotoaparátu v mobilu (tzv. remote check deposit) nebo také nabídka funkcí pro korporátní smartphone banking. I u našich nejbližších sousedů lze nalézt mnohem širší paletu partnerských cross-selling programů s věrnostními nebo slevovými schématy pro použivatele smartphone bankingu.

Bance přináší používání smartphone bankingu jejími klienty cenné zkušenosti – získává užitečné informace o jejich zvycích či poloze, pokud jí to klient umožní. Díky tomu může přizpůsobit nabídku svých produktů a služeb. Aby však banky v sílící konkurenci uspěly, musí klienty svou nabídkou zaujmout. Pokud klient na první pohled nepochopí, čím mu banka v kapse zjednoduší život, nepřijme ji. Jednoduchým příkladem takového přínosu je okamžitý přístup k zůstatku na účtu nebo rychlé spojení s call-centrem či osobním bankéřem. Aplikace pro chytrý telefon může dokonce pomoci se sjednáním schůzky s bankéřem, nahradit e-maily nebo čekání na spojení s call-centrem rychlou komunikací pomocí chatu – krátkých zpráv v reálném čase. Zajímavý přínos představuje i větší propojenost bankingu s mobilní kanceláří v kapse, přinášející klientovi finanční poradenství a nástroj pro plánování cash flow.

Kamenné pobočky na ústupu?

Podle údajů Eurostatu z roku 2011 roste i nadále míra využívání internetového bankovnictví (dnes je to již třicet procent). Ačkoliv v budoucnu může banka klást větší důraz na mobilní bankovnictví, klasický internet banking úplně nezruší, stejně jako kamenné pobočky. Dá se očekávat, že podobně jako například u Equa banky, vzniknou tzv. bankovní stánky, které budou sloužit jako kontaktní místa pro zákazníky. Klasické přepážkové pobočky největších bankovních domů se pak budou postupně měnit spíše v odlehčené prostory pro setkávání klientů s bankou a k řešení jejich individuálních potřeb. Myslím si, že smartphone banking se v budoucnu v mnoha ohledech zjednoduší, nebo zcela nahradí současnou práci osobního bankéře. Jeho role se tak ze servisní změní na expertní a vztahovou.

Mobil jako peněženka

Banka v chytrém telefonu, to není jen smartphone banking, ale také mobilní peněženka. Podle průzkumu Juniper Research dojde do roku 2013 ke stoprocentnímu nárůstu celosvětového objemu mobilních plateb oproti tři sta miliardám dolarů v roce 2011. Ve světě jsou již dnes k dispozici různá řešení pro platby mobilem. Jednou z nejznámějších je Google Wallet, využívaná především pro on-line platby za nákupy. V Česku tato služba zatím není dostupná.

Na druhou stranu již brzy u nás budou mít majitelé chytrých telefonů na výběr některou ze tří možností placení mobilem – služba MasterCard Mobile, bezkontaktní NFC platby nebo nově vzniklá platforma Mobito. Pro obchodníky bude volba služby ovlivněna zejména výší poplatků a potřebě dodatečných nákladů na vybavení speciálními terminály. Zde má jistou výhodu Mobito, které již dnes nabízí funkční řešení bez potřeby chytrého telefonu nebo terminálu. Jeho nevýhodou ale je, že funguje pouze v Česku a oproti ostatním je o něco pomalejší. Do konce roku uvede MasterCard ve spolupráci s ČSOB řešení MasterCard Mobile, které nebude vyžadovat speciální vybavení telefonu (NFC, speciální SIM). Kromě on-line plateb umožní placení v kamenných obchodech, ale také za parkování nebo jízdné. S postupem času lze očekávat i masovější nástup bezkontaktních NFC plateb. Již dnes u nás máme možnost využívat kolem pěti tisíc NFC terminálů, do konce roku to bude třikrát více. Plnohodnotnému placení pomocí chytrých telefonů s podporou NFC tak již nebude stát nic v cestě a my se můžeme těšit na pohodlné nákupy bez nutnosti vyndávat z kapsy peněženku nebo platební kartu.

Bezpečnost – čeho se vyvarovat

S nárůstem počtu chytrých telefonů poroste i zájem některých skupin o narušení jejich bezpečnosti. Proto vznikají nejrůznější antivirové a antispywarové aplikace, které by měly rizika snížit. Na druhou stranu banky, přesvědčené o spolehlivosti svých aplikací, často z důvodu zvýšení klientského komfortu snižují tzv. obskurnost přihlášení nebo zcela pomíjejí multifaktorovou autorizaci. Vše je tedy o správném nastavení rovnováhy mezi komfortem a bezpečím.

Bezpečnost mobilního bankovnictví je provázaná s bezpečností chytrého telefonu jako takového. Pro jeho obecnou ochranu je důležité:

• zachovat pouze oficiální verze operačního systému,
• instalovat pouze ověřené aplikace a vyhýbat se podezřelým webům,
• nastavit si ochranu heslem, případně možnost vymazání jeho obsahu na dálku v případě ztráty nebo odcizení,
• na místě je také pravidelná kontrola účtů a transakcí,
• vyhýbat se neověřeným bezdrátovým sítím, například na letištích nebo v restauracích.

Závěr

Větší rozmach bankovních aplikací pro chytré mobilní telefony v budoucnu tedy do jisté míry závisí na tom, jak pružně budou výrobci telefonů, operačních systémů, aplikací nebo specializovaných ochranných prvků reagovat na nové výzvy hackerů a cyber-pirátů. Podstatné investice do rozvoje ochranných prvků však budou muset vložit samotné banky, které dnes v případě narušení bezpečnosti svých aplikací nesou vůči klientům do určité míry morální odpovědnost.

Michal Kubáň
Autor je ředitelem společnosti Softec CZ.