facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 6/2013 , ERP systémy

Rozhovor: Vladimír Králíček, J.K.R.

„Firmy se obávají, co přijde, a odkládají inovace“



J.K.R.Česká manažerská asociace udělila v dubnu titul Manažer roku v odvětví Informační a komunikační technologie Vladimíru Králíčkovi. Ten stojí v čele společnosti J.K.R od jejího založení na počátku devadesátých let a za tu dobu se mu podařilo udělat z ní předního hráče na trhu podnikového ERP softwaru. Titul chápe nejen jako ohodnocení své práce, ale především jako ocenění celé firmy. O tom, jak složité je dnes řídit IT firmu, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.


J.K.R. patří k významným lokálním výrobcům all-in-one ERP oslovující segment středních a větších podniků. Můžete přiblížit svoji strategii na tomto trhu? Nikdy jsme se nespecializovali na konkrétní obor, nemůžeme tedy říct, že bychom měli systém naprosto jednoznačně zaměřený jedním směrem. Snažili jsme se byznys budovat univerzálně, ale zároveň jsme zahrnovali do systému, nebo v rámci nadstaveb, prostředí, díky nimž jsme schopni obsloužit developery, stavební, výrobní či obchodní firmy. Dáváme důraz na cenotvorbu, máme manažerský systém schopný pracovat s daty atp. Klademe důraz na rychlost a spolehlivost zpracování dat a samozřejmě schopnost vyjít vstříc požadavkům zákazníka.


Jak vlastně probíhá soutěž Manažer roku z pohledu jejího účastníka?
V první řadě vás někdo musí navrhnout. To probíhá anonymně, a ani já tak vlastně nevím, kdo za mou nominací stál. Pokud nominaci přijmete, vypracováváte elaborát o své firmě, názorech a stanoviscích a následně za vámi přijedou lidé z hodnotící komise si o tom popovídat. Po selekci nominovaných postoupí do finále tři účastníci, kterým až při slavnostním vyhlášení pořadatelé sdělí, kdo vyhrál. Už jenom nominace na tento titul člověka samozřejmě potěší. Neberu to ale jako moje osobní ohodnocení, i když si toho vážím, je to ocenění celé firmy a lidí, kteří v ní pracují.


Kromě udělení ocenění v různých kategoriích byla výstupem dvacátého ročníku této soutěže i společná výzva pořadatelů a finalistů směrem k politikům. Je v ní vyjádřena nespokojenost se současným řízením státní správy, píše se v ní, že zde chybí kvalitní manažerské řízení, dlouhodobější vize a hodnoty, že legislativa je jako kolotoč paragrafů, které mnohdy nevycházejí ze znalosti dopadů na hospodářství. Připojil jste se k tomuto prohlášení?
Ano. Myslím si, že zmíněné prohlášení poměrně dobře popisuje současnou situaci. Nejde přitom o jednotlivosti, ale o celkovou tendenci, která je jednoznačně negativní. Neustále se něco mění, podnikatelské prostředí není stabilní. Pokud to lehce nadnesu, slovo reforma je tak často opakováno, že už pomalu ztratilo význam.


Jak na vás tyto časté legislativní změny dopadají?
Je to poměrně velký problém, který se nás samozřejmě dotýká především v oblasti legislativy v oblasti daní a financí. Někdy mi připadá, že si politici vůbec neuvědomují, že každá firma má nějaký informační systém, který na tyto změny musí reagovat, což znamená doprogramovat jej. Dělat to ze dne na den, jako se to stalo vloni s daní z přidané hodnoty, je šílenost. Nejde přitom ani tak o nás jako softwarové firmy, největší problém to znamená pro uživatele, kteří mají vyrábět a dodávat služby. Oni mají jen povinnost vést účetnictví, není to jejich „core“ byznys. Dodavatel softwaru v této situaci mnohdy nemá dostatek prostoru, aby vše řádně naprogramoval, ověřil a otestoval v terénu. Primárně to tedy komplikuje situaci uživateli a sekundárně to zhoršuje vztahy mezi dodavateli a uživateli.


Je tedy dnešní podnikání v oboru tak trochu politikům navzdory?
To už se dostáváme do společensko-politické debaty, ale je to tak. Je sice hezké poslouchat, jak kočírujeme HDP a zadluženost, ale je třeba mluvit také o druhé straně mince. O růstu nezaměstnanosti a citelném počtu krachujících firem a dalších negativních jevech, které nás, střední podnikatele, dusí. Politici by podle mě měli být aktivní natolik, aby si firmy, a samozřejmě i lidé, neschovávali investice na pozdější dobu, protože to škrtí ekonomiku. Měli by nabídnout vizi, že má smysl investovat, podnikat, zaměstnávat lidi atp. Samozřejmě ne v nějakém laciném kabátu.

Vladimír Králíček

Vladimír Králíček (50) vystudoval ČVUT FSI, obor řízení technologických procesů. V roce 1991 spoluzaložil společnost J.K.R., kde je generálním ředitelem. Za rok 2009 se stal finalistou soutěže Manažer roku v oblasti Zpracování dat a softwarové služby, letos získal titul Manažer roku v kategorii Informační a komunikační technologie a poradenství. Ve volném čase se věnuje vedení jednoho z nejstarších fotbalových klubů u nás – SK Spartak Příbram. Rád cestuje, potápí se a je odborníkem na španělská vína.

Jak konkrétně se tato situace projevuje na trhu ERP?
Chování firem do značné míry kopíruje celkovou tendenci. Firmy v důsledku nemají na informační systémy peníze. Problém je v tom, že jsou i subjekty, kterým se daří dobře, zvyšují své tržby a třeba i expandují. Obávají se ale toho, co přijde, a v důsledku oddalují nákupy nebo inovace informačních systémů. Doprovodným jevem je samozřejmě velmi silný tlak na cenu. Zákazníci dnes také většinou nemají čas se věnovat implementačním projektům tak, aby byl prostor pro přípravu prostředí pro implementaci systému. Očekávají, že věci automaticky fungují a v momentě, kdy dodavatel musí velmi rychle implementovat změnu v systému a ne všechno funguje dobře, dochází ke zhoršování vztahů. Platí ale pro každé prostředí, že jsou firmy, které si s tím poradí dobře a firmy, které se s tím vyrovnají špatně.


Na druhou stranu mohly takovým firmám v „přežití“ pomoci tento rok končící dotační programy...
Jakákoliv dotace byť s dobrým úmyslem má podle mého názoru vesměs špatný dopad. Dotovat tržní hospodářství je zhýralost. Nicméně když už jsou na trhu k dispozici, tak to firmy i dodavatelé samozřejmě uvítají. Určitě je pravda, že granty umožnily části podniků změnit zastaralý informační systém či vyměnit počítače. Co se stane potom, až programy v této oblasti skončí, se uvidí. To, že je zde na českou ekonomiku hodně ERP dodavatelů, je známé, zvláště když je naše ekonomika otevřená a firmy propojené se zahraničím mají diktát vzít si zahraniční systém, nejčastěji podle své matky. Z dlouhodobého hlediska se ale prostředí již pročistilo.


Do tohoto prostředí se chystáte vystoupit s novou generací vašeho podnikového softwaru Byznys EVO. Jakou přidanou hodnotu by měl vašim stávajícím, ale i potenciálním zákazníkům nabídnout?
Dnes končí etapa životnosti určitých technologií a přichází nové. Roli hrají napojení na různá zařízení, možnosti, jak zadávat data, jak k nim přistupovat a jak je zobrazovat. Samozřejmě bychom tím rádi dosáhli konkurenční výhody při obchodních jednáních a odsunuli systémy, které tyto nejnovější technologie nemají, na druhou kolej. Letos u Byznys EVO očekáváme několik pilotních instalací s plnou distribucí v roce 2014. 


Váš nový systém by měl být k dispozici i jako webová aplikace. Jak vlastně vnímáte trend cloudu v českých podnicích?
S cloudem samozřejmě pracujeme, přestože jsem byl od začátku ohledně tohoto trendu trochu skeptik. Nejedná se o nic nového nebo světoborného. Nějaká vzdálená správa je zde už od počátku devadesátých let. Momentálně v diskusi o tomto trendu nastupuje určitá serióznost po období, kdy se mluvilo o tom, že cloud vše převálcuje. Mluví se o tom, že to je možné a vhodné řešení například pro začínající firmy nebo pro oddělené agendy. My nicméně nezaznamenáváme téměř žádný zájem, a to jak z řad našich uživatelů, tak při obchodních jednáních.

Lukáš Dolníček

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Jak IFS Cloud pomáhá výrobním firmám zvládat ESG výzvy a zvyšovat konkurenceschopnost

V dnešní době je udržitelnost a společenská odpovědnost pro firmy stále důležitější téma. IFS, jako přední poskytovatel ERP ře­še­ní, aktivně pracuje na integraci ESG (Environmental, Social, and Governance) funkcí do svého podnikové systému IFS Cloud.