Firmy zabývající se procesní výrobou se musí vyrovnávat se stále novými nároky a požadavky, ať už legislativními, od svých odběratelů, nebo prostě kvůli konkurenci. A informační systém musí být s těmito požadavky kompatibilní. Skupina firem orientovaných na procesní nebo semiprocesní výrobu je v České republice silně zastoupena a stále se rozšiřuje.


Skupina firem orientovaných na procesní nebo semiprocesní výrobu je v České republice silně zastoupena a stále se rozšiřuje. Tradičně sem patří nejen podniky vyrábějící chemické látky, ale také potravinářské a nápojářské podniky nebo farmaceutické firmy. Dále do této skupiny nepochybně patří značná část zpracovatelského průmyslu, výroba stavebních materiálů, skla, zpracování kovů, gumárenství, výroba plastických hmot a mnoho dalších.
Procesní výroba vyžaduje řešení, které kombinuje plánovací a vyhodnocovací funkce tradičních podnikových informačních systému s požadavky na sledování a kontrolu vícedimenzionálních položek. Systém pro řízení procesní výroby musí v důsledku zrychlovat životní cyklus produktu a snižovat náklady na skladování – tedy podporovat maximální výrobní a prodejní efektivitu.

Provozní náklady a měnící se prostředí

Dnešní procesní výrobci jsou vystavení neustálému tlaku. Aby zůstali konkurenceschopní, musí dokázat přeměnit efektivně a s co nejnižšími náklady vstupní suroviny do finálních výrobků, přičemž je nezbytné vyhovět širokému množství zákonných a zákaznických požadavků. Pro udržení provozních nákladů na co nejnižší úrovni je třeba, aby neustále kontrolovali a vyhodnocovali své interní procesy.
Přitom pracují v každé fázi produkce s velkým množstvím surovin a materiálů a produkce sama probíhá v proměnlivých podmínkách. Změnit se mohou zákonné regulační podmínky (téměř vždy se ale zpřísňují), změnit se mohou obchodní partneři nebo dodavatelé, změnit se může i kvalita výrobních surovin – nejen k lepšímu, ale i k horšímu. Všechny změny samozřejmě vyžadují úpravu interních postupů a receptur tak, aby výsledný produkt vždy splňoval všechny kvalitativní požadavky. Na všechny tyto změny musí být připravený i informační systém pro řízení procesní výroby.
V okamžiku, kdy se firma snaží svou produkci exportovat, setkává se s mnohem silnější konkurencí, než na kterou byla zvyklá z tuzemských podmínek. Nutná rychlá rozhodnutí nelze dělat bez analýzy aktuálních dat a procesů, ke které jsou zapotřebí aktuální data. Zastaralé údaje vedení podniku příliš nepomohou. Pokud má podnik více poboček, ať už výrobních, nebo obchodních, musí mít všichni přístup ke stejným aktuálním datům. Sebemenší zpoždění nebo špatná data mohou způsobit ztrátu zakázky nebo její nerentabilitu, pokud kalkulace nevychází z aktuálních podkladů. A jak jsme již naznačili, podmínky se mohou měnit velmi rychle, stačí vyměnit dodavatele nebo změnit jednu nenápadnou vyhlášku regulující podnikání v oboru.
Při výběru informačních systémů pak hrají další roli i plány vlastníků podniku. Pokud plánují expanzi, musí být informační systém řízení procesní výroby schopen přizpůsobení se jednotlivým legislativním prostředím. Přitom ve všech zemích, kde podnik působí, by měl fungovat jeden informační systém, který se jen přizpůsobí místním podmínkám. To klade vysoké nároky i na partnerský řetězec výrobce informačního systému, který musí být schopen takové koordinace a podpory. Někteří vlastníci firem počítají i s tím, že za pár let budou firmu prodávat, a proto už nyní musí myslet na to, že kupec bude brát ohled i na skutečnost, jestli bude více, nebo méně náročné integrovat podnik mezí své aktivity s ohledem na informační systém.

Data musí být vždy aktuální a správná

Od dnešního informačního systému pro procesní výrobu se vyžaduje naprostá spolupráce s dalšími informačními systémy ve firmě. Nestačí jen řídit celý výrobní řetězec, musí existovat provázanost s prodejními a objednávkovými systémy, a zejména musí poskytovat informace pro manažerské informační systémy. Dnes není problém vyrobit kvalitní produkt, ale rozhoduje schopnost vyřídit objednávku rychle a především správně.
Obchodník musí být schopen velmi rychle poskytnout potenciálnímu zákazníkovi kalkulaci, přičemž musí vycházet z reálných schopností podniku. V okamžiku obdržení objednávky musí celý proces jejího dalšího zpracování od přijetí až po vyřízení a zaplacení proběhnout bez jakýchkoliv zádrhelů. Zdůrazňovat, že potřebnou kvalitu je nutné dodržet, asi není na místě, to je považováno za samozřejmost bez ohledu na objektivní problémy. Informační systém, který podporuje celý proces, umožňuje všem odpovědným pracovníkům soustředit se na jejich hlavní práci, a ne na složité počítání a vyhodnocování.

Základem úspěchu jsou vždy lidé

Sebelepší informační systém, a to nejen pro řízení procesní výroby, se neobejde bez efektivních a spokojených uživatelů. Náklady na vyškolení uživatelů rozhodně nejsou malé, ale jsou nezbytné. Pokud se podnik rozhodne uživatele neproškolit, potom jeho drahý informační systém nejspíš nebude využíván správně a jeho přínosy zdaleka nebudou takové, jaké by být mohly. Ve výrobních firmách navíc dochází k časté obměně zaměstnanců, kteří musí s informačním systémem pracovat. Náklady na školení tedy vstupují do hry po celou dobu životnosti systému. Pokud je ovládání informačního systému intuitivní a podobné ovládání jiných rozšířených aplikací, je nezbytné zaškolení výrazně rychlejší a dochází ke značnému snížení nákladů.
Trend, kterým se vydal Microsoft, ale i další významní hráči na trhu, jako je například SAP, je přibližovat uživatelské rozhraní nejrozšířenějším kancelářským produktům (Microsoft Outlook, Word, Excel), které většina uživatelů zná. Výměna dat mezi informačním systémem a kancelářskými balíky nebo dalšími manažerskými informačními systémy se pak musí stát standardem a samozřejmostí.

Šarže, dohledatelnost, životopis výrobku...

Při procesní výrobě je také nutné udržovat přehled o používaných šaržích a mít možnost dohledat historii použitých surovin i procesů výsledného produktu. Nevyžaduje to jen Státní ústav pro kontrolu léčiv, vyžadují i to i průměrně nároční zákazníci a měl by to od svých dodavatelů vyžadovat i výrobce.
Problematika dohledatelnosti se netýká jen procesní výroby, ale všech výrobních podniků. Například strojírenská firma vyrábějící drobnou součástku používanou při výrobě automobilů ve statisícových sériích, musí být schopná dokladovat kvalitu výrobku, ale musí také vědět, kde všude se její výrobek používá. Kdyby se zjistilo, že série je vadná, nebude nutné svolávat do servisu všechny vozy, ale jen ty, v nichž je použita součástka z konkrétní série.
Podobné nároky na své dodavatele mají nejen automobilky, měl by je mít (a dnes už mívá) každý výrobce jakéhokoliv stroje nebo zařízení. Jedním z nejdůležitějších modulů informačního systému se tak stává modul řízení jakosti (založený například na principech TQM). Téměř každá součástka a každá surovina je dnes certifikována a informační systém musí dodržení standardů jakosti a podmínek certifikace podporovat a maximálně usnadňovat, nikoliv komplikovat.

Další specifické požadavky

Jako vícedimenzionální položky si můžeme představit situaci v chemické nebo třeba farmaceutické výrobní společnosti. Receptury a výrobní postupy při výrobě pracují s účinnými látkami v konkrétních koncentracích. Dodavatelé však suroviny dodávají ve svých baleních. Zatímco sklad surovin pracuje s baleními (a může obsahovat desítky různých balení s konkrétní účinnou látkou v různých objemech a koncentracích), výrobní procesy pracují s účinnými látkami vyjádřenými například v litrech.
Systém řízení procesní výroby tedy převádí balení na účinnou látku, poskytuje správné údaje pro výrobu, na základě dat získávaných během celého procesu upravuje vstupní podmínky pro výrobu (přidává nebo ubírá účinnou látku), poskytuje informace pro objednání a skladování vstupních surovin (musí poskytnout informace o tom, jaké suroviny a v jakém balení je nutné objednat) a současně také poskytuje informace dál v produktovém řetězci. Prodejní sklad totiž opět pracuje s baleními výsledného produktu, nikoliv s litry či kilogramy vyprodukovaného výrobku.
V citlivých procesních oborech, jako je chemická, farmaceutická nebo potravinářská výroba, ale nestačí pracovat jen s různými jednotkami. Vstupní suroviny i hotové výrobky mají svou dobu použitelnosti neboli expiraci. Informační systém řízení procesní výroby tak musí být schopen podporovat metodu vyskladnění FEFO (first expired first out).