V současné době jsme všichni zákazníky alespoň jedné telekomunikační společnosti a jejich služby využíváme v osobním i pracovním životě. Díky tržní deregulaci, globalizaci a inovacím vzrůstá tlak na tyto společnosti ze strany zákazníků. Efektivní práce se zákazníkem založená na analýze dat je tak cestou, jak zákazníkovi porozumět, udržet ho a nabídnout mu odpovídající produkt.

Ač by se mohlo zdát, že nakupujeme stále stejně, řada obchodníků zjišťuje, že nástup moderních technologií výrazně proměňuje chování zákazníků i celý nákupní proces. Každý marketér ví, že cestou k efektivní komunikaci se zákazníkem je dobrá znalost jeho preferencí. Uspět dnes na trhu znamená plnit nejen ta přání, která už zákazník vyslovil, ale i ta, která se teprve vyslovit chystá.

S rozvojem cloudových služeb je třeba pamatovat také na právní stránku uzavírání smluv o jejich využívání. Pořízení cloudových a obecně IT služeb poskytovaných po internetu (například i prodej licencí softwaru nebo elektronická distribuce audiovizuálních děl) se sice technicky liší od osobního nakupování produktů a služeb, z právního hlediska se ovšem rozdíl stírá, i když v některých aspektech může být přístup jednotlivých poskytovatelů zcela rozdílný.

Technická podpora projektového řízení se čím dál víc sbližuje s cloudem. Donedávna vysoce customizované a robustní aplikace šité de facto na míru specifickým procesům řízení projektového portfolia jsou nahrazovány lehkými a standardizovanými službami, které postihnou klíčovou funkčnost a hlavně jsou schopné rychle a agilně se přizpůsobit novým požadavkům.

Vychystávání je jednou ze základních činností ve skladu. Přestože dochází k vývoji nových technologií, již přes padesát let spoléhá řada firem na čárové kódy. O důvodech, proč se novinky prosazují při návrhu logistických řešení jen zřídka, a o zavádění vychystávání hlasem v jednom z distribučních center DHL jsme se bavili s Petrem Polákem, IT Delivery Managerem DHL Supply Chain.

V uplynulých dnech otřásla politickými kruhy v některých zemích světa aféra nazývána „The Panama Papers“. Mohlo by se jednat jen o další z úniků dat, na které jsme si už téměř zvykli. Nicméně je zde několik NEJ momentů, pro které stojí za to, podívat se na tuto událost detailněji. V první řadě je třeba zmínit, že se jedná o zatím největší zveřejněný únik dat, co se týče rozsahu a hrubého objemu dat, které byly v rámci známých úniků dat dosud publikovány, a o jeho dosahu budeme jistě ještě slyšet v budoucnosti.

Žijeme v tzv. aplikační ekonomice, tedy v prostředí, kde komunikace mezi firmami a jejich zákazníky probíhá ve stále větší míře elektronickými kanály prostřednictvím různých aplikací. Uživatelé tak mají neustálý přístup k online službám. Firmy mohou díky tomuto fenoménu poskytovat služby mnohem efektivněji. Pro obě strany je tak aplikační ekonomika obrovským přínosem. Současně se všemi pozitivy aplikační ekonomiky je však třeba si přiznat a řešit rizika s tímto fenoménem spojená. Hesla, pomocí kterých se dnes běžně uživatelé ověřují do webových portálů a mobilních aplikací, nezajišťují dostatečnou bezpečnost, a jsou tím nejslabším článkem v celém procesu.