Pojďme se pro inspiraci podívat, jak se s problematikou řízení vyrovnalo slovenské Národní centrum zdravotnických informací, které již několik let úspěšně sbírá data od desetitisíců poskytovatelů zdravotní péče (PZP) a používá je pro řízení a směrování rezortu zdravotnictví.

Základní principy sběru statistických údajů

Při návrhu řešení jsme se zaměřili na několik základních bodů, které následně zajistily úspěšné přijetí systému odbornou komunitou:

• Sběr dat musí být jednoduchý a nesmí zpravodajskou jednotku zatížit více, než je nezbytně nutné
• Systém musí umožnit využití již dříve získaných dat
• Systém musí umožnit snadné změny statistických formulářů bez nutnosti programování

Výsledkem těchto základních předpokladů je systém, který je navržen na principu metadat a který podporuje širokou škálu možností realizace statistických zjišťování.

Sběr údajů

Pokud mají být statistiky užitečné, je důležité zajistit efektivní a pružný sběr údajů a jejich vysokou kvalitu a důvěryhodnost. Za základní předpoklad proto považujeme co nejvyšší automatizaci jejich sběru. Pro sběr statistických údajů je možné využít různé kanály, kterými mohou poskytovatelé zdravotní péče (PZP) údaje odesílat. Na Slovensku jsme se nesnažili nutit poskytovatele do jednoho formátu, naopak jsme nabídli širší škálu možností, které vyhoví všem zpravodajských jednotkám. Takto jsme zvýšili šanci na dobré přijetí systému. V současné době je možné pro výkazy použít papírový formulář, soubor Excel s definovanou strukturou, elektronický formulář na webu nebo XML soubor. XML soubor je přitom možné poslat mailem, provést upload na server, anebo automatizovaně odeslat přímo z informačního systému poskytovatele zdravotní péče prostřednictvím webové služby.

Čím větší stupeň automatizace, tím menší je pracnost sběru dat a tím méně je nutné zapojit lidský faktor. Zároveň se zvyšuje kvalita a důvěryhodnost dat. Manuální vyplňování statistických výkazů je administrativní přítěží a častokrát vyplněné údaje ani neodpovídají realitě.

Použití XML souborů pak vyžaduje i aktivní zapojení dodavatelů informačních systémů pro PZP – nicméně s postupujícím rozvojem systému většina autorů informačních systémů možnost exportu XML do svých řešení doplnila.

Za optimální formu považujeme použití webových služeb, které umožňují proces zautomatizovat do takové míry, že prakticky není vyžadován vědomý zásah uživatelů IS PZP, případně je redukovaný na jediné kliknutí.

Ve speciálních případech, jako jsou specializované registry, jejichž provoz a aktualizace vyžaduje odborný dohled, je vhodné kombinovat využití webových služeb s vystavením elektronických formulářů pro poskytovatele primárních dat, kterými jsou lékaři.

Zkušenosti z praxe

Na Slovensku se podařilo od roku 2006 dosáhnout v tomto směru značný pokrok, jak je vidět z následujícího grafu, který znázorňuje, jak se postupně měnil podíl různých kanálů pro odesílání statistických výkazů. Původně nejčastější způsob předávání dat – prostřednictvím xls souborů - každým rokem klesá. Od roku 2013 pak výrazně narůstá podíl dat předávaných prostřednictvím XML. Stále však přetrvává i předávání prostřednictvím papírových výkazů (zejména u malých ordinací), ale systém byl postupně optimalizován tak, aby přepisování bylo co nejrychlejší, včetně zavedení automatických kontrol.

Obr. 1: Vývoj využití různých kanálů pro odesílání statistických výkazů ve zdravotnictví na Slovensku.

Flexibilní změny

Tak jako se vyvíjí segment zdravotnictví, vyvíjejí a mění se i potřeby a požadavky na sběr dat a jejich vyhodnocení. Pokud má být systém na sběr a zpracování statistických údajů schopný se flexibilně přizpůsobovat měnícím se okolnostem a potřebám, je důležité, aby byl vysoce parametrizovatelný – řízený metadaty. V praxi to znamená, že gestoři různých statistických zjišťování mohou sami přidávat nová statistická zjišťování i modifikovat existující zjišťování pouhou konfigurací parametrů informačního systému, bez potřeby programátorských zásahů. Díky tomu dochází k výrazným finančním úsporám proti dřívějšímu stavu. Využití metadat je důležité i z hlediska možností provádět meziroční srovnání.

Registry

Pro získání dat od všech PZP je nezbytné provozovat pravidelně aktualizovaný registr zdravotnických pracovníků s pracovněprávními vtahy a registr PZP, který obsahuje údaje o PZP, zdravotnických zařízeních a jejich odborných útvarech. Tyto informace umožňují automatizovat generování zpravodajských povinností a následně kontrolovat a v případě potřeby i urgovat dodání očekávaných výkazů.

Díky využití metadat je možné získané údaje obohatit i o další informace o PZP (např. agregovat je podle zřizovatele PZP a pod.). Zpravodajská jednotka tak není zatěžována několikanásobným vyplňováním již dávno známých a existujících údajů. Systém umí doplnit i již posbírané dotazníky a získat tak další pohledy na získaná data. I tato funkce znamenala pro zpravodajské jednotky snížení neoblíbené administrativní zátěže, a přispěla k lepšímu přijetí „nové povinnosti“.

Zpracování údajů a jejich analýza

Součástí kvalitního systému na statistické zpracování je i datový sklad a manažerský informační systém, který umožňuje provádět analýzu údajů a rychlou tvorbu tabulkových výstupů, grafů i map, včetně propojení na údaje získané z jiných zdrojů (např. demografické údaje). Flexibilní informační systém umožňuje automatizovat i analytické zpracování údajů, které je též konfigurovatelné prostřednictvím metadat, takže i tvorbu výstupů a podkladů pro publikaci mohou realizovat zpracovatelé dat bez nutnosti programování.

Obr. 2: Ukázka výstupu informačního systému zdravotnických indikátorů.

Provázanost a zpracování dalších zdrojů dat

Zajímavou oblast představuje statistické zpracování a analýza anonymizovaných údajů z účtů pojištěnců, vedených ve zdravotních pojišťovnách, které umožňuje získat velmi užitečné informace, bez nutnosti zatěžovat PZP vyplňováním statistických výkazů a hlášení. Umožňují analyzovat údaje, které ukazují na efektivitu a kvalitu poskytované zdravotní péče, jako např.:

• počty poskytnutých výkonů a úhrady za tyto výkony, včetně zvlášť účtovaných položek,
• průměrné náklady na návštěvu pacienta v ambulanci nebo hospitalizaci pacienta,
• jak často musí pacient navštívit stejnou ambulanci,
• přes kolik oddělení musí pacient projít během jedné hospitalizace, atd.

Vývoj výše uvedených údajů je možné sledovat v čase podle zdravotních pojišťoven, regionů, odborností a pod. Interní údaje pro řízení rezortu umožní analýzu až na úroveň konkrétních zdravotnických zařízení či ambulancí.

Ing. Juraj Červeň, PhD. Autor je pracovníkem skupiny Softec Group, která je dodavatelem Informačního systému zdravotnických indikátorů pro Národní centrum zdravotnických informací Slovenské republiky.