Výroba automobilů vyžaduje intenzivní IT podporu. Jen pro představu, kolik systémů bychom našli v TPCA?
IT systémy doprovází celý proces výroby od přijetí objednávky až po prodej auta mateřským společnostem. Mluvíme o zhruba stovce systémů, které je možné rozdělit do několika skupin. Plánování výroby, objednávky dílů a interní logistika, řízení výroby v reálném čase, podpora kvality, řízení nákladů a investic. Je možné říci, že většina IT je vybudována po vzoru Toyoty. Výjimkou je oblast lidských zdrojů, kde je základem český systém doplněný o speciální funkce nutné pro jedinečnou organizaci výroby. Oblast financí je po vzoru Toyoty podporována systémy z rodiny Oracle EBS.

Jak náročný je provoz těchto systémů z hlediska hardwaru?
Máme v současnosti dvě datová centra, ale v době výstavby továrny bylo pouze jedno. Postupem času jsme dobudovali druhé, které umožnilo plnou redundanci klíčových systémů. S odstupem času to hodnotím jako velice chytrý přístup. Umožnil nám totiž vybudovat to druhé až po dobrém poznání potřeb výroby, a tím vlastně minimalizovat potřebné náklady na výstavbu. Zároveň je to z hlediska generační obměny výhodnější, protože nutnost obměny nenastane ve stejnou dobu. Kromě toho využíváme hostování v datových centrech Toyoty. Hlavním důvodem je provozování některých původních aplikací na platformě mainframe, které spravujeme za pomoci lokálního dodavatele.

Které aplikace jsou podle vás pro automobilku klíčové?
Za nejdůležitější považuji automatizaci objednávání dílů. S tím souvisí i systémy pro řízení logistiky just in time. Máme i systém, který prostřednictvím terminálů sbírá data pro vyhodnocování závad. Bez IT systémů si to nedokáži představit také v oblasti výrobních instrukcí. Díky tomu se dostane přesná informace ve správnou dobu až ke konkrétnímu robotu nebo třeba na finální montáž. 

Foto: Archiv Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o.

Podstatou japonského systému řízení výroby TPS je mimo jiné maximální orientace na požadavky zákazníka, kontinuální zlepšování a minimalizace plýtvání. Jak se tyto principy odráží v praxi informačních systémů vaší automobilky?
Celý systém podpory výroby je rozdělen na desítky systémů, které podporují dílčí procesy. Na všech procesech přitom uživatelé provádějí průběžně vylepšení, kaizeny. Proto musí být IT systémy velice flexibilní a všechny změny zaváděny do života v krátkých změnových cyklech. Pokud bych šel po směru výroby, tak určitě první musím zmínit vyvážené plánování výroby. IT systém bere v úvahu velké množství vstupních informací, aby ve finále vytvořil výrobní plán, který zaručuje vše od rovnoměrného odebírání dílů až po vyvážení náročnosti finální montáže za určitý časový úsek. Z takto připravených plánů další systém vytvoří objednávky a budoucí předpovědi a každý den je odešle dodavatelům. Dodavatel následně tiskne externí kanbany a manifesty s přesným určením odjezdu a příjezdu zboží do TPCA. Dalším v pořadí jsou systémy interní logistiky, které vytisknou interní kanbany s konkrétní lokací pro zavezení dílu. Vlastní výrobu v reálném čase doprovází v zásadě dva systémy. Jeden posílá přesné instrukce na všechny pracovní pozice. Lidé dostanou stručnou instrukci, co na auto namontovat, robot zase, jak provést sváry nebo jakou barvu nastříkat. To, jestli se vše děje podle instrukcí a standardů, shromažďuje informační systém kvality. Na některých pozicích dokonce mění instrukce pro obsluhu, aby se pokryly všechny možnosti kontroly při zachování zhruba minutového taktu. Dokud je na autě evidována jakákoli závada, systém pohlídá nemožnost prodeje mateřským společnostem. Jedním ze základních principů TPS je „visual control“. Proto je u nás na každém kroku vidět vizualizace reálné výroby pomocí velkoplošných obrazovek zobrazujících aktuální výrobní data ze systémů zmíněných dříve. Oblast řízení nákladů a produktivity je možné sledovat na všech osobních počítačích a provádět s nimi standardizované analýzy.

Existuje kontinuální zlepšování i na úrovni výměny zkušeností s informačními systémy napříč výrobními závody Toyoty ve světě?
Každý systém má vlastního uživatele, který se v průběhu života stará o to, aby se funkcionalita stále zdokonalovala bez nutné výměny větších systémových celků. Považuji to osobně za jeden z klíčových faktorů. Jen tak naše IT může reagovat na zlepšovací podněty přicházející z výroby. Pokud se nějaký z těchto systémů osvědčí v jednom výrobním závodu, je možné jej jako stavební kámen zkopírovat také do jiných závodů, tzv. yokoten, a tím zajistit rychlé zlepšení v ostatních závodech. Pokud si představíme, že stejný princip funguje ve všech výrobních závodech, stojíme před mechanismem, který se vzájemně zdokonaluje.

Správa desítek systémů už vyžaduje masivní IT podporu. Upřednostňujete vlastní vývoj a úpravy aplikací, nebo dáváte přednost spolupráci s dodavateli?
V této oblasti došlo v TPCA k velké proměně. Zatímco implementace v letech 2003 až 2005 probíhaly za vydatné podpory dodavatelů nebo expertů z mateřských firem, dnes již máme tým lidí, kteří se věnují internímu vývoji a implementaci rozsáhlých řešení.
 

Aleš Höfner vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT. Po studiích nastoupil ke kolínskému výrobci klimatizačních jednotek do autobusů Thermo King, kde měl na starosti zavádění 3D modelování a 3D obrábění plechů. Poté jeho kroky vedly do nově budované automobilky TPCA, kde se podílel na zavádění kompletního řešení Toyota ERP. V roce 2005 byl jmenován manažerem sekce aplikačních systémů, od roku 2010 je ředitelem oddělení informačních technologií a služeb zaměstnancům. V roce 2012 navíc zastává také pozici ředitele pro vnější záležitosti kolínské automobilky.

Co bylo důvodem této změny?
Hlavní motivací pro rozvoj interního IT týmu byla nutnost velkého množství změn v rychlém sledu na základě dílčích vylepšení, kaizenů. Pomocí externích dodavatelů se nám nedařilo provádět změny dostatečně rychle a přitom s optimálními náklady. V některých případech jsme narazili na neúměrný nárůst investic, pokud bychom požadované změny chtěli zapracovat do původně dodavatelského řešení. Postupně se nám daří nahrazovat dodavatelské systémy typu „vlajková loď“ vlastními řešeními zaměřenými pouze na využívané funkcionality. Šetříme tím jak pořizovací, tak udržovací náklady, a navíc jsme schopni dělat změny mnohem rychleji.

V souvislosti s úsporou nákladů se v posledních letech začala masivně prosazovat virtualizace a nyní také cloud. Jak se tyto trendy promítly do vaší IT infrastruktury?
Za deset let prošla naše infrastruktura velkým vývojem zejména díky virtualizaci. Byly provedeno desítky virtualizací fyzických serverů, a to i v oblasti výrobních systémů. Díky tomu jsme výrazně snížili provozní náklady a zároveň vybudovali postup přechodu na záložní řešení při optimálním poměru ceny a naběhnutí zálohy. Díky sjednocení na platformě VMware se nám podařilo také zlepšit monitoring a zálohování virtuálních hostitelů. Pro použití cloudu jsme zatím nenašli dostatek racionálních důvodů.

Dalším zaklínadlem je dnes mobilita. Předpokládám, že v oblasti logistiky a skladového hospodářství TPCA jsou mobilní terminály standardem. Jak je to ale s mobilními zařízeními na úrovni managementu?
Použití mobilních terminálů má u nás nejdelší historii v oblasti logistiky a skladového hospodářství. Většinou se jedná o kombinaci zařízení pro čtení čárového kódu, RFID chipu s rozhraním do ERP řešení. Pro celý management a vybrané specialisty používáme dlouhodobě mobilní platformu s vysokým zabezpečením, která nám umožnila od začátku výroby sledovat mobilní výrobní andony, což jsou v podstatě náhledy všech důležitých hodnot podpořené vizualizací výrobních linek. Tato vizualizace umožňuje managementu efektivní rozhodování v případě výrobních problémů. Samozřejmostí je přístup k firemní poště, kalendáři, kontaktům a také schvalování objednávek v nákupním systému. Tyto vlastnosti zase výrazně zrychlují firemní komunikaci a pomáhají odbourávat mobilní PC.

Co považujete ze své pozice jako důležité z hlediska BYOD politiky?
S nástupem nových chytrých telefonů jsme museli dobudovat platformu pro efektivní management mobilních zařízení při zachování vysoké bezpečnosti. Jsme před spuštěním nového řešení, které je otevřené pro různé operační systémy, tedy Android, iOS a Windows Phone, jehož součástí je také koncept BYOD. Připravovaná politika pro BYOD bude rozhodně vyžadovat vysoké zabezpečení pomocí kódu a v případě ztráty zařízení opravňovat firmu k vymazání dat. Celý BYOD koncept je ale zatím v testovacím režimu.

Lukáš Dolníček