Klíčem není jen samotná technologie, ale hlavně schopnost ji využít

Zavádění nových technologií a transformační úsilí obecně je náročné pro všechny, malé a střední podniky nevyjímaje. Často kvůli omezenému přístupu k externím znalostem, v některých případech také z důvodu nejasných inovačních strategií, chybějícím zkušenostem, malému množství času, kapacit a zdrojů nebo složitosti technologické transformace, která zahrnuje přizpůsobení technologií a inovací danému obchodního modelu. Asimilace technologie je nutná pro její efektivní využití a BMI (Business Model Innovation) je zapotřebí k využití příležitostí, které technologie nabízí, protože technologie sama o sobě k zajištění přidané hodnoty pro podniky - v podobě zvýšení efektivity, správné implementaci inovací nebo snížení nákladů - nestačí.

V posledních letech - i v důsledku pandemie koronaviru - směřuje stále větší pozornost k digitální transformaci, tedy transformaci pomocí digitálních technologií. Malé a střední podniky jsou však obecně závislé na externích odborných znalostech. Pokud jde o většinu technických znalostí - nejprve existuje závislost na poskytovatelích technologií, poté si většinou podnik vytvoří vlastní odborné znalosti a často pak transformaci začne zvládat plně ve vlastní režii. Závislost je tedy dočasným řešením a pro udržitelnou konkurenční výhodu musí firmy často rozvíjet své vlastní digitální schopnosti in-house.

Aktuální transformační trendy

A jaké jsou tedy konkrétní trendy v transformačním úsilí firem? V současné době je technologická transformace nejen trendem, ale dokonce zásadním prvkem pro přežití a růst společností ve všech odvětvích. Přechod od tradičních metod k digitálně vedeným procesům znamená zásadní změnu ve způsobu, jakým firmy fungují, komunikují a inovují. Několik následujících a významných trendů v technologické a ekonomické transformaci podniků odráží nejen změny v oblasti technologií, byznysu nebo ekonomiky, ale také ve spotřebitelském chování, společnosti jako celku či globálním hospodářství a jeho strukturální proměně.

Digitalizace a cloudové technologie
Jádrem technologické transformace je digitalizace. Přeměna papírového světa na digitální formáty, využívání cloudových řešení pro úložiště dat nebo aplikace a online nástroje pro denní operativu jsou naprosto klíčové. Cloudové technologie nabízí flexibilitu, škálovatelnost a zabezpečení, což je pro firmy nezbytné k udržení konkurenceschopnosti. Digitalizace rovněž umožňuje lepší shromažďování a analýzu dat, což vede k informovanějším rozhodnutí. Česko v digitalizaci do značné míry zaspalo a nyní řada firem dohání své resty, protože bez toho dřív nebo později začnou ztrácet svou konkurenceschopnost.

Umělá inteligence a automatizace
Umělá inteligence (AI) a automatizace mění způsob, jakým firmy analyzují data, interagují se zákazníky a optimalizují výrobní procesy. AI může zlepšit přesnost předpovědí, zatímco automatizace významně zvyšuje efektivitu tím, že snižuje potřebu manuální práce. Podniky tak v různých odvětvích implementují pokročilé technologie, jako jsou generativní AI, strojové učení nebo robotická automatizace procesů, aby své operace, procesy a postupy zefektivnily, snížily své náklady nebo zlepšily kvalitu služeb.

Big data a analytika
Využívání takzvaných „velkých dat“ a pokročilých analytických nástrojů umožňuje firmám lépe porozumět tržním trendům, chování zákazníků a interním procesům. Big data jsou klíčová při prediktivní analýze, zlepšování efektivity nebo snižování nákladů, při inovaci či vývoji nových produktů nebo během přizpůsobení a personifikaci, která je klíčová například v marketingu. Velká a současně detailní data poskytují cenný vhled, mohou vést k inovativním přístupům, efektivnějšímu plánování, informovanějšímu rozhodování a přizpůsobení strategií v reálném čase.

Internet věcí (IoT) a propojenost
Internet věcí (IoT) umožňuje propojení různých zařízení a systémů, což vede k větší efektivitě a automatizaci procesů. Například v průmyslovém sektoru bývá spojován s pojmem Průmysl 4.0, kde IoT napomáhá vytváření inteligentních výrobních linek a procesů, které mohou být monitorovány, řízeny na dálku a patřičně optimalizovány. Propojenost a IoT tak otevírají nové možnosti pro vývoj inovativních produktů a služeb, které mohou revolucionizovat trhy a poskytovat firmám konkurenční výhodu. Pro technologickou transformaci jsou zásadní, protože umožňují firmám lépe pochopit a reagovat na své prostředí, změny a efektivněji spravovat své zdroje i inovovat produkty a služby.

Mobilní a vzdálené technologie
Mobilní technologie a aplikace umožňují pracovníkům přístup k firemním systémům odkudkoli, což zvyšuje podnikovou flexibilitu a produktivitu. To se projevilo během pandemie koronaviru, kdy se schopnost společností a organizací přizpůsobit vzdálené práci ukázala pro jejich fungování a kontinuitu jako naprosto klíčová. Mobilní a vzdálené technologie kromě toho umožňují rychlejší reakce na trhu, otevírají dveře novým inovacím a obchodním modelům (např. aplikace na sdílení služeb nebo digitální zdravotnictví) nebo pomáhají lépe plnit potřeby klientů a zlepšit zákaznickou zkušenost.

Bez kybernetické bezpečnosti to nepůjde

Krom výše uvedených trendů je zde další zásadní téma, kterým je kybernetická bezpečnost. S rostoucím využíváním informačních technologií se zvyšuje i potřeba robustních bezpečnostních opatření. Firmy tak musí investovat do pokročilých bezpečnostních systémů a politik, aby ochránily svá data a infrastrukturu před kybernetickými hrozbami, kterým čelí čím dál častěji. A slovo „musí“ platí pro čím dál více podniků -mimo jiné vzhledem k nové evropské legislativě, které se řada z nich bude muset přizpůsobit.

Zmíněnými regulacemi jsou např. evropské nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) a evropská směrnice NIS2 (Network and Information Security), kterými EU posiluje své předpisy na zvýšení digitální odolnosti společnosti, a které jsou součástí neustále se rozvíjejícího regulatorního rámce.

Evropské nařízení DORA je platné od 16. ledna 2023 pro finanční instituce jako jsou banky nebo pojišťovny, a vstoupí v účinnost o dva roky později 16. ledna 2025. Z dvouletého adaptačního období tedy už uběhla téměř polovina. Finanční instituce, které chystané změny doposud ignorovaly či odkládaly, by měly zpozornět a začít se na toto nařízení připravovat napříč všemi oblastmi, které DORA pokrývá, včetně klasifikace a hlášení incidentů souvisejících s testováním odolnosti ICT nástrojů a systémů na základě souvisejících rizik, změn v rámci risk advisory související s ICT a řízení rizik třetích stran nebo sdílení informací o hrozbách.

Nový český kyberzákon

Evropská směrnice NIS2 navazuje na předcházející směrnici NIS a určuje obecný rámec požadavků pro společnosti a orgány veřejné moci k zajištění digitální odolnosti. Na rozdíl od nařízení DORA, je NIS2 směrnice, což znamená, že teprve členské státy ji transponují do vlastní národní legislativy, která bude definovat konkrétní prostředky, kterými povinné subjekty dosáhnou cílů vymezených směrnicí. Tyto prostředky se tak mohou dílčím způsobem lišit.

V kontextu České republiky je znění NIS2 přeneseno do nového Zákona o kybernetické bezpečnosti, který se bude podle odhadů týkat přibližně 6 tisíc subjektů, jenž zatím povinnostmi v oblasti kyberbezpečnosti nemusely řešit. Půjde hlavně o střední a velké firmy z nejrůznějších odvětví, od energetiky, přes potravinářství, dopravu až například po poskytovatele on-line tržišť.

Mnoho podniků tak bude muset nově zavést řadu kroků a zajistit minimální úroveň své kybernetické bezpečnosti, včetně rozdělení rolí a zavedení procesů nebo vedení dokumentace v případě, kdy budou řešit kybernetické útoky a dalších bezpečnostních situace. Mezi povinná opatření patří například i používání kryptografických algoritmů nebo pravidla ohledně lokalizace dat. Tento zákon by měl začít platit v druhé polovině roku 2024 a poskytovat 12 měsíců jako přechodnou lhůtu pro dostatečné přizpůsobení a plnění požadavků. Objem nových povinností bude záležet na tom, zda daná firma spadá mezi subjekty s vyššími nebo nižšími povinnostmi.

Technologická transformace jako nekonečný příběh

Udržet krok s technologiemi a předpisy bude vždy výzvou. Orientace v tomto složitém a vyvíjejícím se prostředí vyžaduje, aby měly podniky silnou schopnost compliance se systémy a procesy, které lze aplikovat na řadu různých regulačních rizik, ať už působí kdekoliv a v jakémkoliv oboru. Dosáhnout toho ale mohou jen tak, že budou spolupracovat se všemi účastníky trhu a regulačními orgány. Pouze za takového předpokladu mohou splnit své cíle a zároveň zajistit bezpečnost zákazníků či klientů a také svou vlastní.

Ekonomická a technologická transformace firem je neustálý proces, který vyžaduje přizpůsobení měnícím se tržním podmínkám a technologickému pokroku. Podniky, které tyto trendy efektivně využijí, mohou očekávat nejen zlepšení svých operací a procesů, ale také zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti v dlouhodobém horizontu. Firmy, které se nebojí inovovat a přizpůsobit se novým technologickým transformačním trendům, jsou totiž dobře připraveny čelit budoucím výzvám.

Martin Antoš Autor je manažerem v oddělení řízení rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte.