1. Výměna počítačů, laptopů a monitorů a řízení jejich spotřeby

Díky energetické krizi se v Česku vůbec poprvé začala ve větší míře skloňovat problematika fantomových energií, vyplývajících ze zastaralého hardwaru, ale taky neaktualizovaných operačních systémů. Právě výměnou desktopů, laptopů a monitorů je možné dosáhnout nejvyšší jednorázové energetické úspory. Nejde pouze o spotřebu daných zařízení, ale především jejich energy management. Novější zařízení se umí sama starat o to, aby nespotřebovávala energii v době nečinnosti. V kombinaci s funkcemi nejnovějších operačních systémů je možné dosáhnout až 85% úspory energie.

V Česku jsou stále tisíce firem, včetně státních podniků a úřadů, kde je běžné provozovat deset a více let stará zařízení. Ta mají navíc kvůli kompatibilitě se starým softwarem zcela nevyhovující operační systémy. V podstatě neustále fungují v pohotovostním režimu s vysokým odběrem. Nicméně i u soukromých firem s výrazně novějšími počítači je běžné, že zbytečně čerpají energii i v době nečinnosti. Přitom počítač s monitorem, který se bude přepínat do úsporného režimu automaticky, dokáže šetřit stokoruny měsíčně.

2. Návrat inkoustových tiskáren

Drahé energie otevřely také jednu zajímavou otázku, týkající se tiskáren. Koronavirové měsíce v celé Evropě včetně Česka nakoply prodeje firemních inkoustových tiskáren a tento trend by mohl letos dále růst. Přestože se standardem posledního desetiletí staly tiskárny laserové, s rozšířením barevného tisku jejich ekonomická výhodnost klesá. A ještě více se snižuje, pokud vezmeme v potaz energetickou náročnost.

V závislosti na typu mohou být inkoustové tiskárny až o 90 % ener­ge­tic­ky účinnější. Přitom v současné době tvoří podíl inkoustových tiskáren ve firemním prostředí jen 19 %. Jedna tiskárna příliš peněz neušetří, ale celé portfolio podnikových tiskáren by mohlo při přechodu z typu laser na inkoust přinést nezanedbatelnou úsporu.

3. Kompletní revize IT architektury

Další kapitolou, na které firmy ročně ztrácí zbytečně peníze, je špatná IT architektura. Ta zahrnuje nevyužívaná, ale zároveň zapnutá zařízení nebo nedostatečnou či neexistující virtualizaci serverů. Virtualizace přitom může přinést až 80% úsporu nákladů na energie. Peníze dokáží účinně pálit i jiné zlozvyky.

V praxi se setkáváme například s udržováním archivních dat stále online, i když to není z hlediska byznysu potřeba. To je skutečná díra na peníze a je nezbytně nutná optimalizace, která povede k přímé úspoře. Potom například zjistíte, že některá zařízení můžete vyřadit úplně a některá zapnout jen v případě potřeby. A není ostuda se poradit s odborníky mimo vlastní firmu, kteří mohou přijít se zajímavým řešením.

4. Energetická doložka ve smlouvě s cloudovým centrem

Růst cen energií byl také jedním ze silných impulsů, proč firmy začaly ve větší míře uvažovat o přesunu do cloudu. Z účetního hlediska tento krok sám o sobě ušetří 100 % nákladů na energie, potřebných k provozu vlastního datového centra – tedy elektrickou spotřebu serverů a chlazení. Na druhou stranu i do ceny cloudových služeb se mohou výkyvy cen energií logicky promítnout. A právě to je potřeba si ohlídat především.

Klíčové je kontrolovat takzvané energetické doložky. Pojistit si s dodavatelem, aby cena za služby pod hlavičkou zvyšování cen energií na trhu nezačala neúměrně růst. Poskytovatel cloudových služeb by měl být na podobné situace připraven a neměl by tuto zátěž beze zbytku přenášet na své zákazníky.Jen pro zajímavost – podle průzkumu čerpají komerční datacentra přibližně 1 % celosvěto­vé spotřeby elektřiny. Neexistuje srovnání, kolik energie připadá na servery v prostorách firem, ale jejich efektivita je nesrovnatelně nižší – z energetického pohledu je tedy cloud jasná volba.

5. Zkrácení intervalu serverové výměny

Ne všechny firmy však mají možnost fungovat v cloudu a vlastní servery jsou pro ně klíčové. Ty větší pak mají zaběhnutý systém obměny svého IT v pravidelných, nejčastěji tří nebo pětiletých intervalech. A kdo má interval delší, ten ho bude chtít v letošním roce pravděpodobně zkrátit. Současný průměrný server má totiž poloviční spotřebu než jeho pět let starý ekvivalent. Zároveň pojme mnohem více dat a aplikací. Jeho spotřeba energie je menší, stejně jako nároky na chlazení.

Dá se očekávat, že v následujících dvou letech bude zájem o výměnu hardwaru pro datacentra výrazně vyšší. V tomto ohledu platí pravidlo, že je lepší jednat spíše dříve než později, v minulosti tyto situace vedly například k neúměrně dlouhým termínům dodání techniky.

6. Přechlazené serverovny

Každá serverovna musí mít pochopitelně své klimatizační jednotky. A ty jsou velkými konzumenty elektrické energie. Každý stupeň, o který je snížena cílová teplota, může ušetřit až 4 % nákladů. Většina klimatizačních jednotek je nastavena tak, že prostor přechlazují – většinou s ohledem na servery staršího data pořízení. Jenže moderní zařízení nemají tak velké nároky na kompenzaci vlastního odpadního tepla.

V tomto ohledu není třeba bát se experimentů a vyhodnocování, jaká je optimální teplota. Z praxe víme, že přechlazená bývá až třetina serverových místností. Tato problematika je ostatně velmi důsledně řešena v datových centrech, kdy vyspělé technologie umožňují nepotřebné tepelné vyzařování dále využívat.

Audit dokáže najít až pětinové úspory

Šetřit se dá pochopitelně celou řadou dalších způsobů, které jsou pro každou firmu specifické. Jak tedy určit tu nejlepší strategii? Nejlepším krokem je audit třetí strany – náklady na něj se totiž většinou hravě zaplatí z realizovaných úspor.

Odhady říkají, že spotřeba může klesnout o 15–50 %. A to i tam, kde se dílčí změny již udály. Dá to relativně dost práce, ale výsledek stojí za to, protože je trvalý a při troše snahy i udržitelný.

Karel Fišnar Autor článku působí na pozici Head of Cloud Solution and Services poradenské společnosti RSM.