Rychlá digitalizace

Řada výrobních podniků investovala v poslední době do modernizace výrobních strojů, jejich digitalizace, do modernizace ERP, případně do zavádění nástrojů jako PLM či MES. Často se jednalo velké investice, které současně sebraly hodně interních kapacit a pozornosti. Bohužel se však díky tomu někdy tak trochu zapomnělo na ostatní podnikové agendy – HR, finance, administrativa, či obchod. Low-code nástroje mohou být ale vhodným řešením, jak tento dluh dohnat. Díky nim se dá celkem jednoduše a především modulárně stavět řada drobných aplikací, které rychle pomohou s digitalizací menších agend. Typickým příkladem takových agend, které jsem pomocí low-code viděl realizovat, jsou zaměstnanecký portál včetně karty zaměstnance, zobrazující informace z HR systému, nástroje pro schvalování všeho možného od dovolených po faktury, ale i řešení provozních agend, jako je údržba.

Obalujeme core systémy

Využití low-code se nemusí omezit jen na podpůrné procesy. Pochopitelně v něm nebudeme přímo tvořit robustní ERP či MES systém, ale i v této oblasti jej můžeme efektivně využít. Často se totiž používá pro tvorbu různých doplňujících aplikací, které jsou na vstupu, či výstupu těchto základních systémů. Příkladem může být jednoduchá mobilní aplikace pro sběr dat o stavu výroby, která jsou dále zpracovávána právě v MESu. Nebo naopak webová aplikace zobrazující klientovi informace o stavu zakázky, po zadání jejího kódu, či vizualizace stavu výroby pomocí jednoduchého dashboardu pro vedoucí pracovníky. Tvorba takových aplikací je pomocí low-code platformy často výrazně rychlejší a levnější, než úprava komplexního ERP/MES/PLM systému, a dokonce je často realizují interní týmy bez nutnosti hluboké expertizy. Časem se některé z těchto rozšiřujících aplikací stanou součástí core systému, některé jsou následně nahrazeny specializovanými a propracovanějšími řešeními, ale udělají na začátku cennou službu nejen digitalizací určeného procesu, ale i jeho ověřením či definicí požadované funkcionality pro následný větší systém.

Integrace jako klíč

Aby takové aplikace ale mohly dobře fungovat, je důležitá kvalitní a správná integrace. A to jak datová, tak procesní. Tedy definovat, jaká data a jakým způsobem jsou předávána, kde se využívá přímý přístup k datům, kde se naopak mezi jednotlivými systémy přenáší a synchronizují. Low-code je v tomto případě hned na několika stranách této rovnice. Jednak jako konzument, tedy potřebuje mít přístup k firemním datům. Zde se vyplatí uvažovat o platformě, která je přímo kompatibilní s hlavním ERP/MES/PLM systémem, případně existuje kvalitní integrační nástroj. Mezi takové platformy můžeme zařadit například Mendix od společnosti Siemens, případně pak PowerPlatform od společnosti Microsoft. Na druhou stranu pak může low-code fungovat i jako integrační nástroj. Existují low-code platformy, které se přímo na procesní, i datovou, integraci přímo zaměřují a disponují konektory do většiny nejpoužívanějších systémů a platforem. Příkladem může být platforma RunMyProcess. Takové nástroje pak slouží nejen k tvorbě aplikací, ale pomáhají budovat procesy, které přenáší data, například o stavu výroby, mezi různými systémy a k různým uživatelům – část dat pro plánování výroby, část pro obchod, část pro údržbu a souhrnná data pak pro dashboardy určené pro top management.

Není třeba se bát začít

První krok bývá nejtěžší, říká se. V případě low-code jsou ty kroky dva, ale nejsou tak těžké, jak se může zdát. Prvním je výběr vhodné platformy a druhým pak výběr a realizace první aplikace. Výhodou u obou těchto kroků je skutečnost, že se většinou nejedná o zásadní investici a je možné k tomu přistoupit v režimu PoC. A když se platforma osvědčí, může se z ní stát i jeden ze strategických pilířů IT strategie společnosti.

Příkladem může být jedna konkrétní výrobní společnost, produkující řetězy. Vedení fandí digitalizaci, a to nejen v oblasti základních procesů, ale i těch návazných. Vzhledem k tomu, že díky mateřské společnosti využívají platformu Microsoft 365, rozhodli se pro využití PowerPlatform, která je její součástí, jako platformy pro digitalizaci firemních agend. Začali první aplikací – portálem pro zaměstnance, kam publikují novinky a informace z firmy tak, aby je měli k dispozici všichni pracovníci – i ti, kteří běžně nepoužívají počítač – mohou pracovat na mobilním zařízení, či kiosku. Součástí je i karta zaměstnance, kam se z externího HR systému přenáší data jednotlivých pracovníků a každý se tak dostane ke svým klíčovým údajům, jako je pracovní smlouva, osobní profil, počty dní dovolené, či mzdové lístky. Následovala aplikace na správu a řízení údržby, včetně správy revizí zařízení. Pokračuje se aplikací pro BOZP, výkazy práce a další. A to vše během zhruba půl roku.

Dalším příkladem je česká společnost vyrábějící spektrum zdravotnických přípravků. Tato společnost potřebovala vyřešit proces tvorby a správy směrnic, které jsou v tomto oboru velice důležité. Současně bylo potřeba zajistit průkazné seznamování pracovníků se směrnicemi, včetně externistů. Volba padla na low-code platformu, která umožnila vytvořit takovou aplikaci velice rychle, efektivně. Současně byl položen základní kámen pro tvorbu a zavedení dalších podobných aplikací pro podporu administrativních agend ve společnosti. Právě to, že jedna platforma se pak stane prostředím pro podporu digitalizace fungování napříč organizací, je jednou z velkých výhod low-code platforem.

Příklady aplikací

Spektrum aplikací, které lze pomocí low-code platforem vytvářet, je široké, a to i ve výrobě. Každá společnost má své potřeby, vlastní stav implementace různých stávajících systémů. Nicméně připravil jsem níže seznam aplikací, vytvořených na low-code platformách, které jsem viděl používané v praxi. Tak třeba některé z nich inspirují k úvahám o low-code ve výrobě i vás.

• Zaměstnanecký portál včetně novinek či informací z HR systému, dostupný všem pracovníkům jednoduše i z mobilního zařízení.
• HR agendy – Organizace a sledování školení, včetně BOZP, hodnocení pracovního výkonu.
• Schvalovací procesy – Od dovolených, přes faktury až po smlouvy.
• Různá hlášení – Jednoduché pořizování záznamů o nestandardnostech, incidentech, zpětné vazbě, zápůjčkách atd... – včetně podpory vyhodnocení.
• Řízení údržby – Od založení požadavku (i automaticky ze systému revizí) přes odbavení, až po sledování efektivity údržby i kvality strojů.
• Seznamování se směrnicemi – Tvorba, správa, a především zajištění procesu seznámení se směrnicemi ze strany zaměstnanců i externích/agenturních pracovníků.
• Správa projektů a úkolů – vytváření a sledování projektových plánů, rozpočtů a milníků, delegování a koordinace úkolů, evidování času a nákladů, reportování a vyhodnocování výsledků.
• Logistika – Základní sledování skladových zásob, trasování zásilek, integrace s dopravci a dodavateli.
• Správa smluv – Podpora tvorby, schvalování, podepisování a evidence smluv s dodavateli i odběrateli.
• Uživatelská podpora – Možnost hlásit požadavky na podporu, sledování vyřízení požadavků, základní evidence IT vybavení včetně sledování servisu a obnovy.
• Sběr dat i IoT zařízení pro energetiku a údržbu – Nástroj pro efektivní integraci dat z různých IoT zařízení i jiných systémů pro sledování a optimalizaci spotřeby energií, či pro zefektivnění údržby strojů a zařízení.
• Správa rizik – Evidence a hodnocení rizik pro výrobu, zaměstnance nebo životní prostředí, preventivní a nápravná opatření, dodržování norem a směrnic, evidování a řešení incidentů a nehod.
• Podpora inovací a vývoje – Sběr a vyhodnocování nápadů a návrhů na zlepšení a inovace.

Dalibor Lukeš Autor článku je odborník na digitalizaci, z pozice člena představenstva řídí technologické, produktové a marketingové aktivity společnosti MULTIMA.