V důsledku rychle se měnícího prostředí dnes firmy čelí celé řadě různých problémů. Studie společnosti IFS zaměřená na výrobní podniky z celého světa zjistila, že třemi hlavními výzvami byly v loňském roce technologický pokrok, hrozby kybernetické bezpečnosti a změna klimatu. Tyto problémy představují pro výrobní podniky značná rizika, od přerušení provozu způsobených kybernetickými útoky až po zranitelnost dodavatelského řetězce, kterou zhoršují klimatické události, jako jsou záplavy a sucha.

Hrozby kybernetické bezpečnosti uvedla ve zmíněné studii jako své hlavní obavy více než čtvrtina výrobních firem. Propojené systémy a spoléhání se na digitální nástroje zvyšují jejich zranitelnost vůči úto­kům. Společnosti proto investují do bezpečnostních technologií a stá­le více spoléhají na cloud computing, který většina výrobních mana­že­rů považuje za základní prvek jejich úsilí o digitální transformaci.

Další velkou výzvou, kterou podniky uváděly ve zmíněné studii, je změna klimatu, která představuje existenční riziko pro určitá odvětví. Například výrobci potravin a nápojů čelí problémům, protože tradiční metody pěstování plodin se stávají méně životaschopnými. V boji proti těmto rizikům podniky upřednostňují provozní odolnost a investují do vstupu na nové trhy za účelem diverzifikace.

Tempo technologických změn způsobilo, že dvě třetiny firem byly kategorizovány jako digitálně zaostávající, spoléhající na zastaralé nástroje a procesy. I to je jistě důvodem, proč se většina oslovených manažerů domnívá, že bez investic do nových technologií jejich firmy nepřežijí více než tři roky.

Nerozhodnost brzdí pokrok a může vést k situaci, kterou nazýváme „rozhodovací paralýza“, kde je důležité všechno a zároveň nic. Právě nyní ovšem přichází změna a rok 2025 přinese strategická technologická rozhodnutí, která umožní firmám postupovat v rozvoji rychlým tempem.

Předpovídáme, že v roce 2025 budou pro výrobní podniky zásadní 4 následující trendy:

1. Role průmyslové AI při řízení transformace

Zatímco AI existuje již několik let, její přijetí bylo pomalejší, než se očekávalo. Bariéry, jako je nízká kvalita údajů, nejasné přínosy a obavy z dodržování předpisů, bránily výrobním firmám tuto technologii plně využít. Nicméně podniky, které překonaly tyto překážky, zaznamenaly významné přínosy. Firmy, které jsou průkopníky v oblasti průmyslové AI, získávají konkurenční výhodu a významné obchodní výsledky.

Podniky uvádějí, že průmyslová umělá inteligence přináší významná zlepšení v oblasti optimalizace výroby, správy energie, prediktivní údržby, plánování poptávky, služeb zákazníkům a designu produktů. První případy použití ukazují, že výrobci dosáhli 50% zvýšení agilnosti, 44% nárůstu provozní efektivity a lepšího rozhodování na základě dat.

Zákazníci IFS z oblasti průmyslové výroby potvrdili: „AI a robotika výrazně zrychlují vývoj produktů, zkracují čas potřebný na iterace návrhů, snižují náklady na prototypování a zvyšují bezpečnost. To umožňuje rychlejší uvádění produktů na trh a zachování konkurenceschopnosti.“

I když se průkopníci vzdalují od firem, které teprve začínají implementovat AI, očekáváme, že do roku 2030 bude tato technologie plně integrována do základních systémů, jako jsou ERP platformy a IoT. Od roku 2025 bude klíčové, aby firmy identifikovaly, jak AI přináší hodnotu jejich podnikání, a akceptovaly, že riziko je nedílnou součástí inovací. Riziko nemusí být jednoduché přijmout, ale pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné.

2. GenAI změní pracovní trh

Zatímco průmyslová AI se zaměřuje na integraci dat a procesů, technologie GenAI přináší revoluci tím, že automatizuje rutinní úkoly a rozšiřuje lidské schopnosti. Například systémy poháněné GenAI transformují pracovníky ve výrobě tím, že jim poskytují přístup k údajům způsobem, který nikdy předtím neměli, což vede k rychlejšímu rozhodování a efektivnějšímu provozu. V důsledku toho očekáváme, že během následujících tří let vytvoří GenAI hybridní pracovní trh, který zaměstnancům umožní soustředit se na kreativitu, řešení problémů a strategický dohled.

Tento vývoj má zásadní dopad na oblast řízení talentů. Udržení zaměstnanců zůstává klíčovou výzvou – třetina vedoucích pracovníků to označuje za svůj hlavní problém. Jsme také na vrcholu stříbrné vlny tsunami, během které 20 % pracovní síly odejde do důchodu, což vytvoří značnou mezeru v odborných znalostech. K tomu se přidává skutečnost, že pokročilé technologie, jako je AI, vyžadují specifické dovednosti, které jsou často obtížně dostupné.

Firmy reagují na tuto situaci zaváděním flexibilních pracovních pravidel, investicemi do vzdělávání v oblasti STEM a posilováním svého employer brandingu. V následujících 2 až 3 letech plánují mnohé podniky investovat do digitálních nástrojů a školicích programů, aby připravily své zaměstnance na budoucnost. Školicí programy umožní zaměstnancům efektivně spolupracovat se systémy AI, interpretovat komplexní údaje a využívat nástroje AI k získání strategické výhody. Tato transformace vytvoří pracovní sílu vybavenou k využití potenciálu AI při zachování lidské vynalézavosti jako základního kamene tohoto odvětví.

3. Udržitelnost a cirkularita jsou novým imperativem

Udržitelnost se stává základním kamenem výrobní strategie. Koncept cirkularity – návrh produktů s ohledem na opětovné použití a recyklaci – nabývá na významu, protože podniky se snaží minimalizovat odpad a dodržovat přísné předpisy, jako je směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD).

Digitální produktové pasy (DPP) budou hrát klíčovou roli při podpoře cirkularity. Tyto blockchainem chráněné informace nabídnou detailní přehled o vlivu produktů na životní prostředí, jejich složení, výrobě a historii. Od roku 2027 budou baterie průmyslových a elektrických vozidel prvními výrobky, které budou mít povinné DPP. Očekává se, že do roku 2030 budou následovat další kategorie produktů včetně textilu. DPP zvýší transparentnost, zefektivní procesy recyklace a sladí se s požadavky spotřebitelů na udržitelné zboží.

Umělá inteligence podpoří snahy o udržitelnost optimalizací spotřeby energie a minimalizací odpadu během výroby. Rok 2025 bude zlomový. Firmy začnou intenzivněji přecházet k udržitelným a cirkulárním postupům.

4. Lokalizovaná výroba a odolné dodavatelské řetězce

Geopolitická nestabilita a extrémní počasí zvyšují zranitelnost globálních dodavatelských řetězců. Výsledkem je, že téměř polovina (49 %) výrobních firem přechází k více lokalizovanému výrobnímu modelu.

Automatizovaná výrobní zařízení blízko klíčových trhů pomohou firmám snížit přepravní náklady, emise a rizika spojená s dlouhými dodavatelskými řetězci. Tato zařízení budou muset využívat špičkové technologie, jako je aditivní výroba a robotika, k udržení a zlepšení efektivity a zároveň splnění požadavků místního trhu.

Výzva k akci do roku 2030

Rok 2025 odstartuje závod, kdy se podniky začnou ve velké míře přizpůsobovat moderním technologiím, nebo budou riskovat zastarání. Rychlý technologický pokrok přiměje podniky k prioritizaci digitální transformace, přijetí AI a rozvoji pracovní síly, aby si zajistily konkurenční výhodu.

V průmyslu, kde každý souhlasí s tím, že přežití závisí na technologii, je čas jednat právě teď. Rok 2025 bude epochou, kdy firmy mohou překonat výzvy, využít příležitostí a vést cestu k odolnější, udržitelnější a prosperující budoucnosti.

Přeložila Dana Kovačovičová Marketing Manager ve společnosti InfoConsulting Czech, která se věnuje již více než 20 let ERP systému IFS od implementace systému, přes jeho podporu, až po kontinuální rozvoj, a to zejména segmentu výrobních a stavebních firem.