Na současném trhu poznamenaném útlumem minulého období zůstává stále stejně náročný, ba možná náročnější zákazník. Celkový vývoj vede ke zrychlování inovační obrátky, která (někdy proti vůli dodavatele) končí až u zakázkové výroby. Využití standardních postupů MRP II, které jsou implementované ve většině informačních systémů kategorie ERP, nepřináší žádoucí efekt. Informační systém je často schopen naplánovat zakázku až dlouho poté, kdy je dohodnuta dodávka a potvrzen termín. Tento problém řeší koncept systému Dynamic Manufacturing.
Pro zajištění včasnosti a správnosti dodávky je třeba znát (umět stanovit) správné priority prací. Je třeba znát rozpracovanost nejen ve výrobě, ale hlavně rozpracovanost předvýrobních etap. Je nutné sledovat a řídit práci konstrukce a technologie tak, aby byly lidské zdroje plně využity a na výsledky jejich práce mohla navázat hladká realizace ve výrobě s optimálním využitím všech výrobních technologií.
Cestou takového zefektivnění činnosti výrobního podniku je synchronizace činností předvýrobních etap s plánem MRP. Synchronizace umožňuje odstranění nejvýznamnějšího žrouta produktivity – rušení a přerušování práce. Implementovanými synchronizačními mechanismy v konceptu Dynamic Manufacturing jsou:

• Karta vyjasnění – řídící tok informací od obchodu přes konstrukci, technologii, nákup či výrobu zpět do obchodu tak, aby přislíbený termín dodávky mohl být reálně splněn.
• Karta kombinace (výrobní varianty) – spojující veškerou konstrukční, technickou a technologickou informaci o variantě výrobku do jednoho celku, který je předmětem řízení a plánování až po návaznost na PDM a PLM.
• Karta schválení – umožňující úkolovat a termínovat plnění kvalitativních nároků jak pracovníky výroby, tak i pracovníky předvýrobních etap (jakosti, konstrukce, technologie).

Jak dosáhnout požadované kvality hned ve zkušební sérii a udržet ji i po dobu následného servisu?

Výše zmíněné pracovní rušení přináší prodloužení doby trvání pracovních činností, což vede k tomu, že ve vymezeném čase jsou realizovány v nižší kvalitě, nebo je celá realizace prodloužena s cílem kvalitu udržet. Oba jevy jsou nežádoucí a mají snadno rozpoznatelnou příčinu. Řada dodavatelů ERP zkouší optimalizovat výrobní proces využitím teorie omezení. Uplatněním tohoto postupu však u mnoha společností rozpoznáme, že úzké místo není ve výrobě. Pokud je jasné, co je třeba a jak vyrobit, a toto zadání odpovídá používaným výrobním technologiím, je zpravidla snadno dosažitelný cíl realizovat výrobu rychle (technologicky možnou rychlostí). Hůře dosažitelný je však cíl realizovat výrobu včas.
Přestože všechny předvýrobní útvary provedou své činnosti s maximálním nasazením, dojde k opožděnému poskytnutí podkladů výrobě. Důvody nejsou v nedostatečnosti pracovníků konstrukce, technologie, jakosti či servisu. Velmi často jsou důvody skryty v nejasném stanovení priorit, nesrozumitelném nebo nesdíleném plánu nevýrobních činností a vysokém vlivu nahodilých jevů. S cílem lepšího plánování zdrojů a lepší dostupnosti informací bývají nasazovány i takové informační systémy, které pro řízení těchto procesů nemají žádnou podporu. Koncept Dynamic Manufacturing implementuje tyto mechanismy zajištění kvality:

• zásobník úkolů – zobrazující prošlé, aktuální a blížící se úkoly pracovníků nevýrobních etap. Tento zásobník umožňuje zavést takové postupy duševní práce, které významně eliminují rušení.
• báze znalostí – shromažďující poznatky a zkušenosti takovým způsobem, aby byly využitelné na základě na trhu obecně dostupných znalostí – budování firemního know-how.
• časový nárazník – umožňující pracovníkům provést optimistický odhad trvání práce a zamezit všem časovým ztrátám z opatrnosti.

Zdeněk Opršal
Autor je ředitelem společnosti Allium, s.r.o.



www.allium.cz