Analýza rizik spočívá v systematickém zamyšlení nad tím, co by se mohlo pokazit, a jaký dopad by to mělo na organizaci. Takové Murphyho zákony v praxi. Jde o identifikaci hrozeb, zranitelností a jejich možných následků, aby bylo možné určit vhodná opatření. Konečným cílem tohoto procesu je vytvořit seznam konkrétních opatření s prioritami pro jejich realizaci. Důležité je, že neexistuje jediný „správný“ způsob, jak analýzu provádět – ať už použijeme složité metodiky, jako je CRAMM, nebo si vystačíme s jednoduchým excelovým seznamem, výsledkem by mělo být vždy praktické a použitelné řešení. A pokud je výsledek použitelný, zvolená metodika byla správná.

Největší přínos má analýza rizik na začátku projektů nebo při návrhu nových procesů. Právě v těchto chvílích může zásadně ovlivnit nastavení bezpečnostních opatření a ušetřit organizaci čas, peníze i budoucí komplikace. Naopak, pokud je analýza prováděna jen proto, aby splnila formální požadavek nebo prošla kontrolou auditorů, její praktická hodnota se snižuje.

Jedním z největších přínosů analýzy rizik je její role při naplňování regulatorních požadavků, jako jsou DORA, NIS2 či ISO 27001. Tyto normy a nařízení nelze ignorovat, ale analýza rizik nám umožňuje rozhodnout, která opatření implementujeme prioritně a jakým způsobem, případně že některá opatření nebudeme implementovat vůbec. Díky tomu můžeme splnit požadavky tak, aby dávaly smysl v kontextu naší organizace a zároveň se vyhnout zbytečným nákladům nebo přehnaně robustním řešením.

Analýza rizik je v rukou schopného manažera mocným nástrojem, který pomáhá identifikovat slabá místa a zaměřit investice tam, kde mají největší smysl. Namísto plošného a neefektivnímu přístupu k bezpečnosti umožňuje dělat informovaná rozhodnutí, která respektují potřeby organizace i její omezení.

Závěrem lze říct, že analýza rizik rozhodně by neměla být Popelkou, která jen splňuje příkazy auditorů a regulatorních orgánů. Naopak, měla by být vnímána jako královna informační bezpečnosti, která umožňuje organizaci růst a fungovat v bezpečném prostředí. Pokud je provedena správně, není jen dokumentem pro šuplík, ale klíčovým nástrojem, který drží otěže bezpečnosti pevně v rukou. A není to vůbec tak složité, jak se může zdát.

Filip Štolle
Autor článku je General Manager společnosti axelum. Specializuje se na kyberbezpečnost a ochranu dat v klíčových sektorech, jako je bankovnictví, pojišťovnictví, IT firmy a zdravotnictví. Ve své práci propojuje strategické řízení rizik s praktickými řešeními, která pomáhají klientům nejen splnit přísné legislativní požadavky, ale i chránit citlivé informace před moderními hrozbami. Pod jeho vedením se axelum zaměřuje na implementaci pokročilých bezpečnostních systémů a podporu klientů v efektivním řízení kybernetických rizik.