Zní to pohádkově a bylo by skvělé, kdyby se to podařilo. Jaká bude ovšem realita, teprve uvidíme, a to relativně brzy. Jednou z hlavních novinek stavebního zákona je digitalizace stavebního řízení, kdy se v rámci povolovacího procesu téměř vše přesouvá z listinné podoby do podoby digitální. Stavební řízení by mělo pro všechny účastníky probíhat prostřednictvím elektronického Portálu stavebníka a dalších souvisejících informačních systémů. Právě na informační systémy, jejichž prostřednictvím má dojít k digitalizaci stavebního řízení, bychom se v tomto článku zaměřili.

Informační systémy veřejné správy

Na základě nového stavebního zákona byly zřízeny informační systémy, které umožňují dálkový přístup a jejichž prostřednictvím bude moci stavebník podat namísto desítek žádostí jen jediný návrh. Jedná se zejména o (a) Portál stavebníka, (b) Informační systém stavebního řízení, (c) Národní geoportál územního plánování, (d) Evidenci stavebních postupů a (e) Evidenci elektronických doku­men­ta­cí. Základním IT systémem pro stavebníky bude Portál stavebníka, který by měl sloužit k podávání návrhů skrze elektronický formulář, jenž by měl stavebníka provést celým procesem. Stavebník, projektanti i ostatní účastníci řízení by měli mít neustálý přehled o tom, v jaké fázi se řízení nachází, přičemž elektronický spis by měl obsahovat kompletní stavební dokumentaci, kterou by mělo být možné spravovat ve standardizovaných formátech PDF, DWG a BIM.

Portál stavebníka

Podle Ministerstva pro místní rozvoj by Portál stavebníka měl být jakousi „branou k digitalizovanému stavebnímu řízení“. Portál sta­veb­ní­ka je upraven v § 268 stavebního zákona a plní funkci spe­cia­li­zo­va­né­ho rozhraní, určeného pro kompletní administraci stavebního řízení. V Portálu stavebníka bude mít stavebník k dispozici všechny potřebné formuláře i elektronické rozhraní, které mu umožní podávat žádosti o stavební povolení a nahrávat projektovou dokumentaci do systému v elektronické podobě. Stavebník zde rovněž bude mít možnost přistupovat k probíhajícím řízením, sledovat jejich průběh, nahlížet do spisů a evidencí, či doplňovat chybějící dokumentaci. Pro přihlášení k Portálu stavebníka postačí jen webový prohlížeč (např. Apple Safari, Google Chrome či Microsoft Edge) a tzv. identita občana (www.identitaobcana.cz). Portál stavebníka by pro usnadnění procesů také měl být propojen s dalšími registry, jako např. s katastrem nemovitostí, základními registry, centrálním registrem vodoprávní evidence nebo digitální mapou veřejné správy.

Informační systém stavebního řízení

Informační systém stavebního řízení slouží stavebním úřadům a dotčeným orgánům, aby mohly na své straně podnikat kroky v rámci stavebního řízení a měly přístup ke všem potřebným informacím, nahraným dokumentům a podkladům. Tento informační systém je jakousi „protistranou“ Portálu stavebníka, jelikož stavebnímu úřadu nebo dotčenému orgánu poskytuje přístup k veškerým informacím a dokumentům nahraným přes Portál stavebníka a umožňuje s nimi v rámci stavebního řízení nakládat. Jedná se tedy o rozhraní vytvořené pro úředníky, jehož prostřednictvím budou vyřizovat podání učiněná skrze Portál stavebníka a spravovat veškerou agendu spojenou se stavebním řízením.

Skrze Informační systém stavebního řízení budou moci úřady rovněž přistupovat do systému pro správu a editaci záměrů, staveb a zařízení. V budoucnu tento systém umožní řídit i proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA (Environmental Impact Assessment) a SEA (Strategic Environmetal Assessment), jakož i vykonávat další související agendy. Obdobně jako Portál stavebníka bude i tento systém propojen s příslušnými registry.

Národní geoportál územního plánování

Národní geoportál územního plánování je agendovým informačním systémem, který slouží zejména pro zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace či k poskytování prostorových dat k plánovanému využití území či jiných dat souvisejících s územním plánováním a územním rozvojem. V geoportálu budou například zveřejňovány vybrané části územně plánovacích dokumentací či vymezení zastavěného území. Přístup k datům zveřejněným v Národním geoportálu územního plánování bude možné omezit nebo odepřít, bude-li to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu, ochrany mezinárodních vztahů nebo pokud by jejich zpřístupněním byla porušena ochrana práv třetích osob.

Evidence stavebních postupů a Evidence elektronických dokumentací

Evidence stavebních postupů a Evidence elektronických doku­men­ta­cí je upravena v ustanoveních § 270 a § 271 nového stavebního zákona. Evidence stavebních postupů bude sloužit stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení, jakož i k ukládání podání, rozhodnutí a dalších úkonů či písemností v elektronické podobě. Naopak do Evidence elektronických dokumentací bude ukládána dokumentace pro povolení záměru a projektová dokumentace (s výjimkou projektové dokumentace pro provádění stavby a výsledky zeměměřických činností).

Žadatel bude vkládat dokumentaci do příslušné evidence prostřednictvím Portálu stavebníka. Právo na přístup k údajům a dokumentům v příslušné evidenci bude mít osoba, která má podle správního řádu právo nahlížet do spisu, dále osoba, která se k dokumentaci má vyjádřit, a také projektant. Právo na přístup k projektové dokumentaci ve strojově čitelném formátu bude mít rovněž osoba, která předloží souhlas stavebníka nebo vlastníka stavby, které se dokumentace týká. Oprávněná osoba pak bude mít právo na dálkový přístup do příslušné evidence, a to včetně strojového vyhledávání informací, pořizování výpisů a kopií.

Závěr

Stavební úřady by podle nového stavebního zákona měly mít k dispozici IT systém, kde budou pod jednou střechou všechny úkony, které byly před jeho účinností roztříštěné v přípravné fázi, územním rozhodování a stavebním řízení. Stát by tím měl získat lepší kontrolu nad tím, v jaké fázi stavebního řízení jsou nejčastější průtahy, jaká je průměrná délka stavebního řízení v různých lokalitách, nebo kolik je podáváno odvolání. Digitalizace jako taková by tedy měla mít velmi pozitivní dopad na stavební řízení. V současnosti se však stále jedná o teorii na papíře, jelikož několik týdnů po spuštění IT systémů se zatím nepodařilo vydat jediné stavební povolení a úřady si na systémy stěžují pro jejich častou nefunkčnost a nepropracovanost. Je zřejmé, že takto velký přechod vstříc digitalizaci se neobejde bez „porodních bolestí“. Musíme však jen doufat, že se opravdu jedná pouze o úvodní komplikace, které se v řádu týdnů či měsíců podaří vyřešit a celý systém začne plnit svou funkci – jinak by bezesporu nastala katastrofa.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner & Vítek.