Zdravotnictví jako příklad

Pojďme si ilustrovat vliv technologií na příkladu zdravotnického odvětví. Krizové momenty českého zdravotnictví, které jsme zažívali v minulých měsících, pramení mimo jiné také z pocitu přepracování lékařů, jejichž hlavní náplní často není ani tak léčení jako spíše nekonečné papírování.
Papírové záznamy vytvářejí značné limity pro efektivitu a nároky na administrativu každého zdravotnického zařízení. Skladování, správa a pohyb papírových dokumentů představují značnou spotřebu zdrojů. Trpí tím zdravotničtí pracovníci, lékaři i pacienti. A stejně tak trpí i finanční rozpočty z důvodu snížené produktivity a vysokých nákladů.

Zdravotnická zařízení běžně bojují s následujícími problémy:

• testy pacientů musí být často opakovány, protože záznamy se často ztrácejí,
• návštěvy pacientů se ruší, protože záznamy o schůzkách jsou zapsány jinde,
• výsledky vyšetření pacientů jsou znehodnoceny tím, že lékařům trvá příliš dlouho, než se dostanou k jejich záznamům,
• nedbalé vedení záznamů pacienta vede k chybám v dokumentaci,
• díky koloběhu papírových dokumentů mohou uniknout důvěrné informace o pacientech,
• postupem času přestávají stačit prostory pro skladování papírových dokumentů.

Proto se ve zdravotnických zařízeních stále častěji převádějí papírové dokumenty na elektronické záznamy. Poznámky, testy, výsledky, korespondence, skeny – toto vše je postupně digitalizováno a ukládáno v informačních systémech. Klíčovými přínosy jsou okamžitý přístup zdravotnického personálu k jakýmkoliv záznamům a významná redukce nákladů na systém pro správu dokumentů.

Cloud computing ve státní správě? Ano!

Výše zmíněný příklad ale ilustruje také fakt, že z informačních systémů ve státní a veřejné správě se postupně stávají nesmírně komplikované organismy, které jsou čím dál složitější na údržbu. Tyto systémy je stále těžší udržovat v provozu, natož aby byly schopné reagovat na aktuální požadavky týkající se elektronizace státní správy a z toho vyplývající vyšší efektivity služeb občanům. Za těchto okolností nezbude státním a veřejným organizacím brzy nic jiného než převést část své IT infrastruktury do cloudu a fungovat v hybridním módu. Jen tak budou schopny zvýšit výkonnost a komfort svých služeb.
Prvním krokem každé organizace v tomto úsilí by mělo být vyhodnocení vhodnosti cloudových služeb, které pomohou identifikovat vhodné služby a využívané technologie. Aby se cloudová architektura vyplatila a organizace se vyhnula dalšímu zvýšení složitosti a novým zdrojům rizik, není možné cloud computing vnímat čistě jako IT projekt. Pokud se organizace soustředí jen na IT infrastrukturu a aplikace a zanedbá procesy v organizaci a strategické cíle, nebude s velkou pravděpodobností schopná využít plně výhod cloud computingu.

Co je tedy před implementací cloudu v rámci vyhodnocení nutné udělat:

• definovat ty procesy, které by měly fungovat na bázi cloudového modelu,
• identifikovat všechny ekosystémy v rámci organizace, které mohou být definovány „jako služba“, tj. infrastruktura jako služba, software jako služba či platforma jako služba,
• zjistit si přesný význam všech pojmů souvisejících s dodávkou cloudových řešení, jako je privátní cloud, hybridní cloud, komunitní cloud či veřejný cloud,
• stanovit priority procesu migrace na cloudové řešení a transformace celé organizace.

Hodnocení cloudových služeb v rámci konkrétní organizace je v podstatě analýza procesů, kde se hodnotí vhodnost těchto procesů pro jejich přesun na cloud. To vede k tzv. suitability scorecards, přičemž finálním výsledkem je jakási cestovní mapa přijetí cloudu v organizaci. Vyhodnocení toho, které služby jsou pro danou organizaci přínosné, umožňuje lépe pochopit potenciál cloud computingu. Takovéto vyhodnocení identifikuje:

• klíčové přínosy cloudového modelu,
• procesy, které může být nejvýhodnější převést na cloudový model,
• zralost procesů a IT podpory, které mohou být v daný okamžik převedeny na cloud,
• příležitosti dostupné v rámci cloudu umožňující maximalizovat přínosy a vytvořit roadmapu k dosažení těchto přínosů.

Co přesunout na cloud

Je zřejmé, že žádná organizace nemůže převést na cloud všechny své systémy – jde jen o to, kde leží hranice mezi on-premise a cloudovými systémy a jakou IT infrastrukturu umístit do cloudu. Podle společnosti CSC lze na cloudu provozovat IT komponenty prostřednictvím celé řady služeb:

Infrastruktura jako služba (IaaS)

V cloudu lze provozovat IT infrastrukturu instalovanou přímo v organizaci, nebo mimo ni, vytvořit privátní cloud on-premise účtovaný ve formě služby, nebo je pro případ dočasné potřeby výpočetních či úložných kapacit možné využít službu IaaS „on demand“.

Aplikační vývoj a testovací řešení

V této oblasti je možné využít integrovaných služeb k návrhu, vývoji, nasazení a správě cloudových aplikací s využitím služeb platform as a service (PaaS). Do cloudu se také hodí aplikace určené k testování spolehlivosti a výkonnosti webových stránek.

Mailové aplikace a řešení spolupráce

Cloudové služby tohoto druhu zajišťují přístup k poštovním serverům a platformám typu Exchange, respektive SharePoint, ze zabezpečené a vysoce dostupné infrastruktury.

Služby softwaru pro řízení a administrativu

Často využívanými jsou například software pro řízení vztahů s dodavateli dodávaný jako služba, jež zvyšuje efektivitu nákupních procesů, a software pro řízení právních procesů jako služba.

Bezpečnost jako služba

Stále populárnější je provozování integrované bezpečnosti jako služby zahrnující ochranu proti webovým a mailovým hrozbám a politiku postavenou na kontrole obsahu a šifrování.

Petr Špinar
Autor je generálním ředitelem, CSC Eastern Europe.