Jak praví klasik: cesta do pekla dlážděná jest dobrými úmysly. A tak novela zákona, která měla zabránit takzvaným karuselovým podvodům při obchodování se spotřebním zbožím, otevírá zcela nové možnosti daňových zločinů, které může s trochou drzosti provést téměř každý.

Zásadní chybou je příliš nízká sazba 

Režim reverse charge přenáší z dodavatele na odběratele povinnost přiznat a zaplatit DPH. Což znamená, že celý dodavatelský řetězec pracuje s cenou bez DPH. Tuto odvede až poslední odběratel. Systém reverse charge by měl takto bránit karuselovým podvodům. „Režim reverse charge platí už od roku 2011 v obchodování s rizikovými komoditami, se kterými lze jednoduše provést takzvané karuselové podvody s DPH,“ komentuje novou úpravu daňový expert JUDr. Ondřej Lichnovský a dodává „Novela tento režim rozšiřuje na mnoho dalších kategorií výrobků, mimo jiné na spotřební zboží, jako jsou mobilní telefony nebo herní konzole.“

Zásadní chybou je nízká hranice 100 tisíc korun, nad níž začíná režim reverse charge platit. „Pokud by Ministerstvo financí bralo v úvahu připomínky odborníků, nastavilo by hranici na 270 tisíc korun – zde již dle zákona o omezení plateb v hotovosti platí povinnost bezhotovostního styku a plátce tak může mnohem hůře skrývat svou identitu. Bohužel se tak nestalo,“ dodává Lichnovský.  

Jak to může vypadat v praxi?  

Velmi snadno se může stát, že podvodník nakoupí patero dražších mobilních telefonů, kdy celková částka přesáhne 100 tisíc korun. DPH pro něj dříve byla položkou, které neměl šanci se vyhnout. Dnes ale postačí nákup fiktivně vykázat na jakéhokoliv plátce DPH. Opravdu jakéhokoliv. Fakturační údaje lze dnes velice snadno nalézt na internetu. Podvodník pak jen zvolí osobní odběr a platbu v hotovosti.  

Protože zboží automaticky spadá do režimu reverse charge, obchodník mu jej prodá bez DPH a vystaví fakturu s náležitostmi, které předpokládají, že DPH v budoucnu odvede onen nic netušící plátce uvedený na vystavené faktuře. Zákazník platí v hotovosti, odchází a fakturu zahazuje. Nakoupil zboží o 21 % levněji. Kdesi v účetnictví zneužité firmy ale schází faktura, o které nemá účetní ani ponětí. Zmíněná firma totiž netuší, že měla odvést nějaké DPH. Tedy s trochou smůly do první daňové kontroly.  

„V této chvíli jsou tímto druhem podvodů nejohroženější online obchody. A upřímně nedokážu si teď představit, jak budou v těchto případech zjišťovat pravost údajů, které mají uvést na fakturu. Budou své zákazníky legitimovat a zjišťovat, zda skutečně za danou firmu vystupují,“ krčí rameny Ondřej Lichnovský.