Běžná definice struktury výrobku v běžném ERP systému obsahuje kusovník typu A, tedy odspoda postupně skládáme ze vstupních artiklů finální výrobek na výstupu. Při definici vazeb používáme měrné jednotky jednotlivých artiklů – uzlů kusovníku. V chemii a farmacii je však nutné při definici receptury výrobku kromě měrných jednotek využít i procentuální složení směsi. Přestože všechny artikly samozřejmě mají své měrné jednotky, je někdy výhodné definovat u každé vstupní složky, kolik procent jí vstupuje do vyráběné směsi. Systém pak umožňuje stanovovat dle potřeby výrobní dávky a automaticky přepočítávat množství vstupních složek.

Dalším specifikem chemie a farmacie jsou výrobní procesy, do nichž vstupuje několik artiklů, ale výstupem není jeden polotovar, ale několik koproduktů, příp. vedlejších produktů. ERP systém pak musí umožnit definici tohoto procesu, definici vstupů (v měrných jednotkách nebo procentuálně) a pak definici výstupů vč. poměru množství mezi nimi. Navíc je nutné určit i poměr dělení nákladů procesu mezi výstupní artikly, protože některé mohou být pro byznys cennější, jiné méně cenné, a některé dokonce jen nutným vedlejším produktem s nulovou nebo zápornou hodnotou – je nutné jej ekologicky zlikvidovat.

Na tyto speciality pak navazuje kalkulace nákladů a plánování:

• Při kalkulaci nákladů musí ERP systém umět rozdělit náklady výrobního procesu a vstupů mezi výstupní koprodukty.
• Při plánování musí systém rozpadnout poptávku po výrobcích pomocí MRP směrem dolů, a když narazí na nutnost dovyrobení koproduktu, musí umět zaokrouhlit a rozdělit výrobní příkaz na výrobní dávky a zároveň počítat i se vznikem příslušného množství koproduktů.

Stejně tak musí být systém optimalizován pro hlášení takové výroby: Pokud nejsou vyráběná množství do ERP přímo načítána z výrobních zařízení, stačí nahlásit jeden koprodukt, a systém již nabízí k příjmu pravděpodobně vzniklé koprodukty.

Balení musí ERP systém podpořit definicí výrobních linek s hodinovou výrobností jednotlivých výrobků a časy přestavení mezi nimi. Plánovací proces se pak stará o balancování výroby polotovarů a následného balení na baličkách tak, aby zařízení zbytečně nestála a v meziskladech/nádržích nevznikaly neuskladnitelné zásoby.

Z důvodů kvality musí podnikový systém podporovat efektivní šaržování. Zásoby surovin, materiálů, polotovarů a výrobků vznikající za stejných podmínek (tedy mající pravděpodobně stejné vlastnosti) musí být systémem označeny při příjmu na sklad šarží. Systém musí podpořit i zákaz nebo umožnění míšení šarží a zohlednit pak nastavení v plánování, výrobě a skladování.

Na vstupu a ve výrobě probíhají častá měření a jakostní kontroly. ERP systém je odpovědný za jejich definici včetně správných výsledků a stanovení momentu, kdy má která kontrola proběhnout. Pak čeká na zjištěné výsledky, porovná je s požadovanými mezemi a vyhodnotí, zda je zásoba nebo kontrolovaná rozpracovanost OK či NOK. Pomocí statusů pak aktivně blokuje neshodné zásoby nebo zásoby čekající na kontroly a uvolňuje zásoby shodné pro následný proces. Nezřídka trvá vyhodnocení testů delší dobu a proces nelze zastavit. ERP pak musí umět přiřadit naměřené výsledky měřené šarži dodatečně a v případě potřeby dohledat, kam již byla dotčená šarže použita.

Navíc mohou změřené parametry šarže přímo ovlivnit výrobní proces. Třeba vyšší koncentrace jedné vstupní složky vyžaduje změnu poměru dalších přimíchávaných složek. Dostáváme se tedy v ERP systému k alternativním recepturám, nebo dokonce k dynamicky dopočítávaným recepturám. Samozřejmostí je aktivní práce s expiracemi šarží zásob.

Specifikem farmacie je navíc nový požadavek EU na dohledatelnost původu léků. V praxi to znamená, že každá krabička dostává jedi­neč­né číslo, které pak výrobce zasílá do evropské centrální databáze léků. ERP systém tedy musí mít pod šaržemi ještě další úroveň tzv. serializačních čísel vč. vazeb na dohledatelnost šarží, průběhu výroby, výsledků zkoušek, dodavatelských šarží surovin apod.

Pro výrobní proces je důležité i prostředí, v němž skladování a výroba probíhá. Proto výrobci pořizují monitorovací systémy s automatickým měřením vlhkosti, teploty a dalších parametrů v čase. ERP systém pak v případě problémů s konkrétní šarží musí umět poskytnout i informace o monitorovaných údajích. Protože takových záznamů je obrovské množství, měl by mít ERP i nástroje pro jejich komprimaci, jinak se skladování těchto dat velmi prodraží.

Evidovaných údajů ve skladech, výrobě a kvalitě je mnoho a digitali­za­ce umožňuje zásadní změnu trendu: Údaje do systému neeviduje člověk, ale technologie. ERP systém je průběžně vyhodnocuje, a pokud se děje něco nestandardního, včas člověka informuje, nebo dokonce automaticky koriguje technologické zařízení či jej prostě zastaví. Na míře integrace a uživatelském rozhraní ERP systému pak záleží, zda budete mít ve výrobě méně operátorů a zda jim postačí běžné vzdělání.

Vladimír Bartoš Autor článku je ředitelem pro strategii ve společnosti Minerva ČR.