Zatímco tuzemské bankovnictví je lídrem digitalizace, pojišťovnictví postupuje pomaleji a veřejný sektor digitální transformaci dlouho vzdoroval. I zde ovšem dochází v posledních letech k výraznému posunu. Po letech přešlapování Česko věnuje digitalizaci veřejných služeb významné úsilí a z aktuálních výsledků hodnocení stavu digitální ekonomiky (DESI index) vyplývá, že ČR už například předčila průměr EU v přístupu k veřejným službám online (86 % versus 74 %).

Krátce jsme nahlédli také na využití moderních technologií v medicíně, kde hraje stále větší roli umělá inteligence. Pomáhá například lékařům rychleji zpracovat velké množství dat a najít v nich potřebné informace a indicie. Jde tak o ukázkový příklad využití AI v roli technologie, která nemá nahradit kvalifikovanou práci člověka, ale být především nástrojem, který zvládne rutinu a rozšíří naše schopnosti.

V úvodu jsem uvedl, že digitalizace pojišťovnictví postupuje pomaleji než v případě bankovnictví. Věřím, že mnozí s takovým tvrzením nesouhlasí. Vždyť na první pohled je pojišťovnictví plně digitalizované. Smlouvy běžně uzavřeme online, škody nahlásíme a často i zlikvidujeme také online. Dalibor Lukeš se ale ve svém článku zamýšlí nad tím, jestli je to ta pravá digitalizace. Není to náhodou jen elektronizace zavedených „papírových“ procesů? Zatímco bankovní domy už se dnes mění na fintech firmy, pojišťovny teprve čeká cesta od digitalizace procesů ke skutečné digitální transformaci.

Zajímá vás, jak taková cesta vypadá? Pak si nenechte ujít článek o tom, jak rozložit banku a znovu ji složit v cloudu. Tomáš Metz z České spořitelny v něm popisuje, jak je důležité pro další digitální transformaci banky využít síly cloudu. Ten bankám pomůže vyřešit problém stárnutí jejich technologické základny, umožní akcelerovat vývoj nových produktů a služeb, zkvalitnit obsluhu klientů a zavádět nové obchodní kanály. Jenže cesta banky do cloudu je složitější než v jiných odvětvích, protože inovace je nutné mimořádně pečlivě vyvažovat s bezpečností a spolehlivostí.

Velký prostor v aktuálním vydání věnujeme také trendům ve vývoji softwaru, zejména rostoucí popularitě platforem pro vývoj aplikací, který vyžaduje jen minimum kódování. Z aktuální studie společnosti KPMG vyplynulo, že už 43 % firem vyvíjí aplikace pomocí technologií low-code/no-code. Jenže navzdory jejich rostoucí popularitě kolem technologií low-code/no-code stále panují mylné představy. Petr Majer ze společnosti Metada a Aleksandr Kadesikov ze společnosti Devoteam se proto nejčastější mýty spojené s low-code nástroji pokouší vyvrátit. Martin Záhumenský vám zase představí originální metodiku řízení vývoje, kterou používá společnost Ataccama. Metodiku s názvem SpaceUP vyvinula, aby zvládla uřídit mimořádně rychle rostoucí tým vývojářů. Proto udělala z vývojářů posádky vesmírných misí...

Chcete se dozvědět více? Tak neváhejte a pusťte se do čtení. Časopis IT Systems si můžete objednat v klasické papírové, nebo v elektronické podobě:

Pokud se vám bude časopis IT Systems líbit natolik, že byste se chtěli stát jeho předplatitelem, můžete jej objednat zde - roční předplatné IT Systems.