Diskusi zahájil Graham Lay, vicepresident HP pro podnikové služby, státní správu, dopravu a zdravotnictví ve Velké Británii. „Veřejný sektor v poslední době čelí několika velkým výzvám spojeným s rozhodnutím, zda urychlit, nebo naopak zpomalit modernizaci IT. Urychlení vyžaduje řadu investic, ale většina ICT manažerů ve veřejném sektoru ví, že je to jediná cesta jak v budoucnu ušetřit,“ uvedl Lay s odkazem na výsledky nedávného průzkumu agentury IDC, která zkoumala názory ICT manažerů ve veřejném sektoru ve státech západní Evropy.

Výsledky průzkumu pak představila Jan Duffy z IDC. Podle ní jsou hybnými silami současného veřejného sektoru dodržování právních norem, bezpečnost a potřeba efektivního řízení nákladů. Potřeba snížit investice do IT je podle průzkumu patrná na všech úrovních veřejného sektoru. „Z průzkumu navíc vyplývá i potřeba větší flexibility systémů ve veřejném sektoru a zdokonalení IT dovedností pracovníků. V poslední době se ukazuje, že vnitřní IT oddělení nejsou schopny se současným rychlým trendem inovací držet krok,“ shrnuje Duffy. Tyto faktory podle ní otevírají prostor virtualizaci a cloudu jako novým formám poskytování IT. Podle závěrů již zmiňovaného průzkumu IDC je dnes virtualizace ve veřejném sektoru široce přijímána a existují i první seriózní projekty přechodu na cloud computing. 44 % z dotázaných již zavádí server/storage virtualizaci a 18 % to plánuje. Technologie cloud computingu implementuje přibližně 30 % řídících ICT pracovníků a 28 % to plánuje.

Tato situace je dána nejen potřebou snížit náklady na IT, ale také tlakem lidí komunikujících například s úřady na centrální nebo lokální úrovni. Ti chtějí podle Laye lepší dostupnost a funkčnost aplikací. „Jednou z aktuálních výzev, kterým bude veřejný sektor čelit, je rychlejší zavádění inovací. Na jedné straně je potřeba řešit přechod na jinou infrastrukturu, na straně druhé je třeba zlepšit i funkčnost samotných aplikací. Ty musí lépe podporovat klíčové oblasti, kde se lidé se státní správou stýkají. Lidé mají v této oblasti velká očekávání, chtějí instantní přístup ke službám, mobilitu a lepší služby obecně. Zároveň je třeba jim nabídnout stejnou uživatelskou zkušenost, jakou mají při práci s aplikacemi, se kterými se setkávají v běžném životě například při komunikaci s přáteli. Lidi moc nezajímají bity a byty, chtějí jen vidět, že věci fungují,“ říká k tomu Lay, podle kterého cloud znamená signifikantní změnu ve vnímání IT.

Sdílení služeb i lepší využití infrastruktury

Jedním z diskutujících byl i Geoff Connell, ředitel ICT londýnských obvodů Newham a Havering. Podle něj je klíčem k úsporám sdílené využívání služeb úřady a podpora toho, aby si občané mohli část agendy vyřídit sami po internetu. Connell díky sdílenému obstarávání IT služeb, včetně využívání IT konzultantů, a přesunutí části rutinních služeb na internet, zaznamenal meziroční pokles nákladů na IT o 20 % a předpokládá další úspory. „Příležitost vidím například v oblasti ERP, kde by oba úřady sdílely stejné cloudové řešení,“ dodal. Podle něj již v jeho obvodech existuje obecný konsensus do pěti let většinu služeb provozovat formou cloudu, nicméně není ještě obecná shoda, jak se do toho stavu dostat. Connell upozornil i na důležitou roli velkých poskytovatelů IT a jejich pochopení při smluvním vyjednávání v jakém prostředí se dnes veřejná správa nachází. Přesvědčení, že dodavatelé IT musí být pro veřejnou správu více partnerem, než pouhým dodavatelem, se neslo celým setkáním.

HP na setkání představilo svoji nejnovější implementaci produktu WorkPlace360G v organizaci Barnet-Enfiled Mental Health Trust, která poskytuje zdravotní péči více jak 800 tisícům lidí na severu Londýna. Přestože desktopové řešení WorkPlace360G není čistým cloudem, ale jakýmsi řešením „na půli cesty“, diskutující přirozeně zajímala problematika ochrany osobních informací v případě přechodu na cloud. „Věřím, že cloudové řešení je schopné oddělit obecné informace od těch osobních a zachovat jejich důvěrnost v osobních záznamech pacientů. Nicméně je patrné, že pokud budeme uvažovat o přechodu na full cloudové řešení, bude příprava na tuto změnu o mnoho složitější než v ostatních odvětvích,“ říká Lay s tím, že díky WorkPlace360G by měly zdravotnické organizace ušetřit mezi 20 a 40 % nákladů na provoz svých počítačů.

V souvislosti s cloudem účastníci diskuse nejčastěji zmiňovali výhody v oblasti nákladů na IT. Podle Laye však lze spatřovat výhody i jinde. „Téměř třetina infrastruktury veřejného sektoru je dnes věnována pouze testování a vývoji. Tato infrastruktura musí být stále udržována. To, co můžeme udělat je vzít tyto testovací vývojové služby a převést je na bázi PaaS. Nejen, že se tím sníží náklady na provoz infrastruktury, ale vývojáři budou mít v prostředí „testing as a service“ mnohem širší možnosti,“ říká Lay. Podle něj je dalším viditelným benefitem přesunu agendy úřadů do cloudového prostředí možnost zpřístupnit občanům hlubší pohled na to, co se ve veřejné správě děje. „Transparentnost pak může být jednou z cest jak například omezit korupci,“ myslí si Lay.

Chybí infrastruktura i legislativní rámec

Zavedení cloudu mohou brzdit i jiné překážky než finance. Jednou z nich je, že veřejný sektor stále drží své data v úložištích, která jsou optimalizovány pro strukturovaná data, což může být ve světě, kde objem nestrukturovaných dat raketově roste, problém. Bude tedy potřeba vytvořit infrastrukturu a prostředí, které bude moderní technologie podporovat a umožňovat rychlé a snadné nasazování nových aplikací.

Podle účastníků setkání bude model poskytování IT služeb úřadům nejpravděpodobněji postaven jako kombinace privátních a veřejných cloudů. Michael Garrett z HP upozornil na to, že přechod na IT využívající toto hybridní prostředí bude nutně provázet i vyšší komplexnost řízení. Podle něj je tuto skutečnost třeba dobře uvážit a nejprve se naučit novému řízení řídit IT procesů v oblastech, které nejsou pro úřady kritické. Podle diskutujících navíc přechod na cloud nepovede automaticky ke konsolidaci dodavatelů a že zde vždy bude potřeba více oddělených systémů. Stejný názor zastává i Graham Lay s tím, že je třeba se na případné změny, které budou zavedení cloudu provázet, podívat ze dvou úhlů. „Obecně je zde jakési „jádro“ státního sektoru, jehož aplikace musí být velmi odolné a ze své podstaty tak vyžadují silné poskytovatele. Tyto služby budou i nadále zajišťovány malým počtem velkých společností. Nemyslím si, že by zde jednou byl jen jeden nebo dva, kteří by trh ovládli. Vlády se budou snažit vytvářet konkurenční prostředí,“ říká. „Okolo tohoto jádra je pak dynamické prostředí s řadou menších inovativních společností. Tyto firmy jsou velmi důležité, protože přinášejí inovace a je potřeba jim při jejich zavádění do veřejné správy pomoci. HP například poskytuje cloudovou infrastrukturu, government cloud framework, která je jim k dispozici pro vývoj produktů. Některé z nich se pak mohou stát součástí jádra poskytovatelů,“ dodává Lay s tím, že toto dvouúrovňové uspořádání struktury dodavatelů IT veřejné správě pravděpodobně zůstane zachováno.

Diskutující též identifikovali potřebu připravit veřejný sektor na případné zavádění cloudu i po legislativní stránce, aby mohli dodavatelé své řešení nasazovat snadněji a rychleji.

Přestože je obecně cloudové řešení přijímáno jako nákladově výhodnější, panel upozornil i na doposud nevyřešení obtíže s odhadnutím návratnosti investice v případě pronajímání IT jako služby (ROI). V účetnictví by přechod na cloud znamenal změnu těchto výdajů z kapitálových na provozní, přičemž právě problematika výpočtu ROI není u relativně mladého konceptu cloudu zatím uspokojivě vyřešena.

Lukáš Dolníček