Zajímavostí je, že se více než 40 % lidí bojí, že jim umělá inteligence vezme práci, ale přes 70 % jich na ni chce část svých aktivit přeho­dit. Co se týče firem, mnoho již AI vyzkoušelo a začalo ji nějakým způsobem využívat. Řada z nich o několik let dříve, než se o ní zača­lo takto intenzivně mluvit. Přesto zůstává problémem, že mnoho společností neumí pracovat s daty ani vzdělávat zaměstnance. „Firmám často nedochází, že data jsou krmivem pro umělou inteli­gen­ci. Když nebudou v pořádku, nebude AI správně fungovat. Mnoho firem v tomto zaostává a data nevyhodnocuje – ať už s, nebo bez umělé inteligence,“ potvrzuje Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence a dodává, že klíčem ke správné implementaci AI je též přístup k zaměstnancům. „Ve firmách, kde mají zaměstnanci zaplacenou umělou inteligenci i pro osobní účely, probíhá transformace firemních procesů nejlépe. Nápomocné je rovněž nebát se vzdělávat. 42 % zaměstnavatelů ale ani neuvažuje, že by svým zaměstnancům poskytlo základní školení či webináře,“ uvádí Benzl.

Otázka smysluplnosti a efektivity

Klíčem k co největším přínosům AI pro většinovou společnost je a bude zachování open source softwaru. „Pro nás je tento přístup zcela zásadní. V rámci našich AI politik máme nastaveno, že chceme sdílet poznatky s komunitou programátorů či vědců, díky čemuž se celý obor může rychleji posouvat,“ popisuje Vladimír Hruban, produktový manažer Microsoftu, společnosti patřící mezi největší globální přispěvatele do open source softwaru. „Důležité je rovněž zaměřit se na smysluplnost užití AI, neboť ne ve všech případech je její využití nezbytné,“ dodává Hruban s tím, že každá osobní zkušenost ovlivňuje, jak budeme k umělé inteligenci přistupovat.

„Zatím se klienti převážně zaměřují na zvyšování efektivity stávajících procesů, ale daleko zajímavější potenciál má nabídka nových služeb pro zákazníky – například vytvoření rádce, který pomůže s výběrem produktů,“ popisuje David Antoš, manažer Boston Consulting Group. V budoucnu lze čekat, že bude AI schopna i kreativnější práce a tvůrci se tak budou moct lépe zaměřit na samotnou podstatu svých výstupů. „AI generátory a automatizace v navrhování uvolnila designérům ruce. Teď se můžeme odpovědněji ptát: Pro koho design vzniká? Jaký řeší problém? Může mu toto pomoct? Funguje to? Alespoň v tomto ohledu, tak očekávám vyšší kvalitu výstupů – například aplikací, které opravdu budou uživatelům pomáhat,“ říká Lukáš Pilka, kreativní a strategický ředitel softwarové společnosti BlueGhost.

Jak k AI přistupovat?

V neposlední řadě se diskutující shodli, že se nových technologií není třeba bát, stačí je respektovat. „Tak jako sociální sítě mohou být pomocníkem, ale někdy nás mohou zradit, tak i AI je skvělý sluha a špatný pán. Musíme dbát na zachování bezpečnosti a na edukaci, ale obecně stačí selský rozum – umělá inteligence je jen dalším nástrojem, které lidstvo vyvinulo a využívá,“ shrnuje Jan Fencl, manažer udržitelného podnikání a programový manažer z Nadace Vodafone Česká republika.

„Zkratka AI se dnes obecně spojuje s termínem Artificial Intelligence. Je to buzzword, který vyvolává hodně zájmu, očekávání, nadšení i paniky. Za vhodnější považuji pojem Augmented Intelligence, který naznačuje, že se stále jedná o člověka, který hýbe světem. Jen k tomu má nyní podstatně rozšířené možnosti,“ popisuje Lukáš Pilka a dále vysvětluje „když budeme AI chápat takto, spíše nás to povede k její smysluplnější adaptaci. Budeme vědět, že v pozadí funguje stejná lidská motivace, a že se nesetkáváme s něčím nadpozemským. Můžeme se tak vyhnout mnohým zbytečným obavám, falešným etickým dilematům nebo některým nesmyslným regulacím. A naopak nás to nasměruje k podstatným problémům, jako je například dostupnost dat, adaptace nových technologií napříč společností nebo odpovědné využití bohatství, které skrze tuto novou technologii vznikne.“